Myslíte si, že svět budoucnosti bude vypadat jinak než dnešek? Divili byste se, co všechno za už nás stroje dělají. Zatím se ale nemusíme bát – jejich nadvláda není ani zdaleka za dveřmi. Ona totiž umělá inteligence sice kráčí rychle kupředu, ale v jistých úkolech je stále dokonale natvrdlá.
Jako z Teorie velkého třesku
Otázku, zda mohou stroje svobodně myslet, poprvé vznesl v roce 1950 britský matematik Alan Turing. Předpovídal, že do padesáti let bude těžké rozeznat reakce počítače a člověka. Za praotce umělé inteligence je nicméně považován americký vědec John McCarthy. V roce 1956 uspořádal první mezinárodní konferenci, která se zabývala umělou inteligenci. Poprvé zde použil termín AI (artificial intelligence), který se používá dodnes. McCarthy ve vysokém věku zemřel letos v říjnu. Nebyl jen velkým vizionářem informatiky, ale rovněž důkazem, že ajťáci byli před lety stejní jako dnes.
Pokud nahlédnete do jeho životopisu, nejspíš si vzpomenete na hrdiny z Teorie velkého třesku. Posuďte sami: mladý génius, na univerzitu přijatý už v sedmnácti. S učením se nepředře, neboť volný čas na střední škole trávil četbou vysokoškolských učebnic. Jenže jak se říká – někde pánbůh přidá, někde zase ubere. McCarthy tak dostává brzy z univerzity vyhazov, protože nechodí na hodiny tělocviku. Brzy se nad ním však slitují a umožní mu dostudovat i přes jeho neznalost šplhu s přírazem.
Sny o umělém člověku
Slitování nad McCarthyho fyzičkou se ukázalo jako zásadní krok pro rozvoj vědy. Konference vyvolala obrovský boom v oblasti umělé inteligence. Vědci se během následujících let předháněli v odhadech, kdy počítače doženou toho slabého, z kostí a tkání postaveného člověka. Zazněl i hlas, že do dvaceti let počítače zastanou jakoukoli lidskou práci. Některé předpovědi ale nebyly tak optimistické. Pár let nato vydává spisovatel Arthur C. Clarke dnes již legendární Vesmírnou odysseu. V roce 2001 se při vesmírné plavbě na Jupiter rozhodne superinteligentní počítač HAL 9000 zlikvidovat posádku, protože usoudí, že lidské hašteření může ohrozit jeho misi.
Pracant bez fantazie
Tyto obavy se brzy rozplynuly společně s nadějemi. Naučit počítač lidskému myšlení je docela oříšek. Mozek totiž není nějaká lepší kalkulačka. Teprve před několika lety slavili vědci úspěch, když se jim podařilo počítačově simulovat jednu vteřinu funkce mozku. Příprava ovšem trvala skoro dva měsíce. Umělá inteligence dokáže efektivně řešit problémy, které mají jasná, nejlépe matematicky přesná pravidla. Naprosto jim ale chybí – jak by řekla babička – zdravý selský rozum. Ve chvíli, kdy stojí počítač před otázkou, vyžadující komplexní myšlení a intuici, je ztracen. Dobře je to vidět na počítačových simulacích stolních her. Počítač Deep Blue v roce 1997 porazil světového šampiona Garryho Kasparova. Jak to dokázal? Snadno. Díky tomu, že šachy mají jednoduchá pravidla a malé hrací pole, využil svou analytickou mozkovnu a tahy si spočítal. Naopak v čínské hře Go hrají dodnes počítače jako ponocní. Důvodem je větší hrací plocha, více figurek a tolik možných kombinací, že si AI s pouhými počty nevystačí.
Robot, ten tvrdej chleba má
Přestože je milénium už dávno za námi a počítače nás stále nepřechytračily, neznamená to, že by nenašly své využití. Naopak, laboratořím pro výzkum AI vděčíme za mnohé. Například za nápad, že bude lepší počítač ovládat pomocí grafického rozhraní než textovými příkazy. Nebo obyčejnou myš. Nemocnice využívají programy, které shromažďují data o pacientovi a umožňují tak lékaři přesnou diagnózu. Velký rozmach zažívají i průmysloví roboti, zastupující nejčastěji práci nebezpečnou pro člověka. Už před patnácti lety jich na světě dřelo přes milion – dnes je robodělníků dokonce více než desetkrát tolik. Dobře si počíná umělá inteligence i za volantem, kde díky přesnému měření dat a spojení s navigací předčí kdejakého pupkatého krále silnic. Automobilové koncerny na tom již dávno pracují. Tvrdí, že do deseti let už budou auta řízená počítačem běžná.
Myslím, tedy jsem
Umělá inteligence nám dělá bezpochyby zdatného poskoka, na smysluplné poklábosení s počítačem si ale budeme muset ještě počkat. Uznávaný americký vizionář Ray Kurzweil předpovídá, že počítač svým intelektem dorovná člověka v roce 2029. Jiní kroutí hlavou, že na to, abychom naučili stroj selskému rozumu, nestačí mít jen supervýkonné procesory. Na každý pád se můžeme utěšit myšlenkou, že čím později nám budou stroje předávat rady do života, tím lépe. Každý, kdo viděl Terminátora, ví moc dobře, co ty potvory dovedou, když začnou být až příliš chytré.
