Co jsou to ona často zmiňovaná neutrina? Jedná se o miniaturní částice hmoty, vznikající během jaderných reakcí. Velké množství okem neviditelných neutrin se v každém okamžiku pohybuje kolem nás.
Jejich přirozeným zdrojem je totiž Slunce, další vzdálené hvězdy, vesmírné supernovy i pozemská atmosféra. Uměle vytvořená neutrina pak vznikají v atomových reaktorech.
Výsledky odporující teoriím?
Právě neutrina vylétávající z urychlovače částic ve švýcarském středisku CERN u Ženevy se minulý rok postarala o pozdvižení. Některá z nich měla totiž podle italského týmu expertů v laboratoři Gran Sasso dosahovat vyšších rychlosti, než je rychlost světla. To by však podle fyzikálních zákonů nemělo být možné, neboť žádná částice hmoty nemá být podle teorie Alberta Einsteina rychlejší než světlo.
Pokud by byly předchozí výsledky potvrzeny, znamenalo by to přepsání učebnic fyziky i změnu pohledu na fungování světa. Proto byly závěry experimentu mnoha odborníky již dříve považovány za nepřesné. Podle časopisu Science se tento předpoklad potvrdil i během nedávné prověrky měřícího systému.
Chyba byla v kabelu!
Odborníci našli chybu v kabelu spojeném s měřícím počítačem. K jedné z karet počítače byl špatně zasunutý optický kabel přivádějící signál z přijímače GPS signálu. Pomocí něj se měřil čas příletu neutrin do laboratoře.
Vědci z týmu Opera odhalili také další chybu. Pes byl prý zakopaný v nepřesné úpravě přijímaného signálu GPS. Oba nedostatky byly potvrzeny i při následných kontrolních měřeních rychlosti neutrin - rozdíl 60 nanosekund mezi Einsteinovou teorií a původními měřeními se již neopakoval. Šlo tedy stoprocentně o omyl v měření?
Senzace se nekoná
Vědci chtějí s konečným verdiktem počkat na jarní provoz urychlovače částic v CERNu, jenž je v současné době v zimní odstávce. Poslední výsledky tedy opět vracejí fyziku do starých teoretických „kolejí“. Otázkou je, na jak dlouho – vždyť bleskový rozvoj moderní vědy přináší překvapení téměř neustále.
