Ve sci-fi filmech často ukazují cesty vesmírem jako luxusní dovolenou na jachtě. Těžko říct, zda se taková představa skutečně naplní, jisté však je, že to nebude brzy. Astronauti na mezinárodní vesmírné stanici ISS mají práce až nad hlavu. Přičemž ta nejtěžší je vyrovnat se s podmínkami, pro které není lidské tělo stavěno.
Vítejte na ISS
Nápad na vybudování Mezinárodní vesmírné stanice (anglicky International Space Station, ISS), kde budou moci astronauti dlouhodobě žít a pracovat, vznikl v osmdesátých letech ve Spojených státech. Časem se k této myšlence připojila Kanada, Japonsko, Evropa a nakonec Rusko. První odvážlivci se odstěhovali do kosmu na přelomu tisíciletí. Od té doby se zde vystřídalo několik desítek expedic a stanice samotná se několikanásobně rozrostla. Přesto se má posádka co ohánět, aby to celé ve zdraví přežila.
Vstávat, ranní směna!
Posádka vstává pravidelně v šest ráno. Astronautům časný budíček nevadí. Díky tomu, že stanice každou hodinu a půl obkreslí dráhu země, spatří východ a západ slunce šestnáctkrát denně, takže si můžou na dopolední světlo počkat při ranní očistě. Ta probíhá za pomoci ručníků vlhčených antibakteriální emulzí, kterými se člověk namydlí a posléze se otře suchými ručníky. Voda je na oběžné dráze vzácná a maximálně se jí šetří. Novým rozmarem na stanici je sprcha, sloužící však jen pro velkou nedělní koupel. Díky atmosféře neteče, ale vznáší se a uplívá na těle. Astronaut se nejprve zabalí do vodního krunýře a pak namydlí. Tento typický jev přestane být legrací ve chvíli, kdy si chce některý ze členů posádky odskočit. Radši si nepředstavujte, jak by se zachoval splachovací záchod. Místo vody se proto využívá něco, o co zde není nouze – vakuum, které vysaje vše potřebné a pošle to putovat vesmírem.
Celé hlavní téma si přečtete v ABC 12/2012, které je na stáncích od 5. června.
