Ferda zvedne speciální energetickou pušku a zamíří na čmeláka. Bzzz-prásk! Čmelák padne k zemi. Kluk si oddychne a vrátí se zpátky do domu. „Dostal jsem dalšího,“ pyšně ohlásí otci. Píše se rok 2350, svět je ve válečném stavu a lidé místo střel vypouštějí na nepřátele hmyzí kyborgy, kteří jsou schopni sbírat informace a škodit.
Energetický šváb
Zní to jako pohádka? V roce 2012 určitě. Jenže v armádních laboratořích, zejména ve Spojených státech, už dnes probíhají první krůčky k zapojení hmyzu do špionážních činností. Určitě si vzpomenete na švába s kamerou z filmu Pátý element – tak takový šváb už skoro existuje. Vědci zkoumají, jak švába pozměnit tak, aby se stal chodícím energetickým článkem. Když šváb přijme potravu, rozloží ji pomocí enzymů na cukry – a procesem se uvolní elektrony. Napětí není tak silné, aby dokázalo v současnosti pohánět jakékoliv zařízení, ale vědci doufají, že brzy přijde natolik vyspělá mikrotechnologie, aby jí švábovo napětí stačilo. Třeba pro pohon kamery.
S nosorožíkem do dálek
Ještě slibnější než šváb se zdá být japonský nosorožík (Allomyrina dichotoma). Tento brouk velký jako dlaň má solidní nosnost a vydrží relativně dlouhou dobu v letu. Vědci proto zkoušejí, jak z něj udělat brouka na dálkové ovládání. Na pravé a levé oko umístili po jedné elektrodě, další implantovali do centrálního nervového systému a čtvrtou na broučí zadek. Vysíláním elektrických impulzů tak mohou ovládat frekvenci mávání křídel i rychlost a směr letu. Další pokusy tohoto druhu vědci dělají s můrami nebo brouky zlatohlávky.
Brouk - hlava otevřená
Hmyz je vůbec pro podobné experimenty jako dělaný. Zapojit elektrody třeba do takové myši je mnohem složitější, protože je nutné udržovat její tepovou frekvenci, dýchání... Nehledě na to, že její mozek je o dost složitější. Oproti tomu „otevřenou“ hlavu brouka stačí jen udržovat v určité vlhkosti a už se do ní vesele mohou zapojovat zařízení. O hmyzí kyborgy přitom nemají zájem jen vojáci, ale i medicína. Výzkum reakcí nervového systému hmyzu na elektrické podněty totiž může otevřít novou cestu k léčení nemocí lidského mozku.
Kontrolované roje
Možností, jak využít kyberhmyzáky, je ale mnohem víc. Dálkově ovládaný hmyz neztrácí nic ze svých instinktů. Včela poletí opylovat květ, ať už bude mít elektroniku v mozku nebo ne. Dovedete si představit, jaké báječné chutě medu by mohly s kontrolovanými úly vzniknout? Žádný med „z ovocných stromů a květin“, ale pěkně konkrétní druh medu – třeba jablečný nebo hruškový! Kyberhmyzáci, kteří mohou létat ve vysokých nadmořských výškách, by zase mohli plnit roli horské služby. Některé druhy hmyzu najdeme i ve výšce 6000 metrů, kde se stávají horolezecká neštěstí, která vyžadují rychlé nalezení zraněných a jejich transport do civilizace. Hmyz osazený kamerou by byl pro záchranáře neocenitelným pomocníkem stejně jako v opačných extrémech – třeba při důlním neštěstí, kdy je potřeba zjistit, zda za sesunutou částí tunelu nejsou živí lidé.
Lepší než roboti?
Bývaly doby, kdy si lidé mysleli, že budoucnost války nebo umělé inteligence je úzce spjatá s napodobováním lidského vzoru. V divokých snech inženýrů pochodovaly armády humanoidních robotů, kovové služky s modrou zástěrou myly nádobí a utíraly prach a nesmrtelní roboti ve skafandru zkoumali vesmír. Romantická vize padá s tím, jak nacházíme výhody jiných obyvatel naší planety. Hmyz je vzhledem ke své nenáročnosti, pohyblivosti a dostupnosti ideálním kandidátem. Takže až příště uvidíte čmeláka, zamyslete se nad ním i jinak než jen jako nad roztomilým brundibárem.
