Když vám doma chybí sůl, chleba nebo potřebujete třeba nové baterie do dálkového ovladače, zajdete do nejbližšího obchodu. Co má ale dělat šestice astronautů, kteří obývají Mezinárodní kosmickou stanici? Na oběžné dráze ve výšce 360 km nad Zemí žádné obchody nejsou a zboží tam nedopravuje žádný dopravce ani pošta. Pokud něco posádka potřebuje, musí to na stanici dopravit bezpilotní kosmické lodě. Ty dokážou zcela automaticky nejen odstartovat ale také se připojit ke stanici, která se pohybuje rychlostí více jak 28 000 km/h a jeden oběh Země jí zabere jen 90 minut.
Poprvé komerčně
Na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) vozí zásoby ruské kosmické lodě Progress, evropské ATV a japonské HTV. Nyní k nim přibyla ještě americká loď Dragon, kterou na rozdíl od jejích kolegů postavila a provozuje soukromá firma. Společnost SpaceX založil a vede Elon Musk, který stál u zrodu slavné elektronické peněženky PayPal, kterou můžete bezpečně platit v internetových obchodech. SpaceX nejdříve postavila menší raketu Falcon 1 (česky Sokol 1), ale mnoho úspěchu s ní ze začátku neměla. První starty v letech 2006 a 2007 byly neúspěšné. Teprve v září 2008 proběhl start Falconu 1 na jedničku.
Sokol startuje
Další etapou byla stavba podstatně větší rakety Falcon 9. Ta disponuje dvěma stupni a je schopna vynést na nízkou oběžnou dráhu až 10 tun materiálu. V prvním stupni, který pracuje od startu po dobu asi 3 minut, nalezneme 9 motorů s pěkným názvem „Merlin“. Po vypnutí prvního stupně dojde k jeho oddělení a zážehu druhého stupně, který pohání již jen jeden motor Merlin. Devět minut po startu se druhý stupeň vypíná a náklad je na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 300 km. Raketa Falcon 9 není žádný drobeček, na výšku má 54 metrů, což je asi jako devatenáctipatrový dům nebo výška horní vyhlídkové plošiny na Petřínské rozhledně.
Malý, ale šikovný
Falcon 9 bude do vesmíru vynášet bezpilotní kosmickou loď Dragon (drak) i jiný náklad. Dragon je určen pro dopravu zásob a materiálu na Mezinárodní kosmickou stanici. Zatímco jiné automatické lodě, které jsme výše zmínili, jsou po odpojení od stanice navedeny do atmosféry, kde shoří, Dragon dokáže přistát na moři. Jako jediný tak bude schopen dopravovat věci také ze stanice zpátky na Zemi. Dragon není velký, na délku měří jen 5 metrů a průměr dosahuje asi 3,6 metru. Vybaven je dvojicí solárních panelů pro výrobu energie, množstvím manévrovacích motorků pro operace na oběžné dráze a pod kapotou má samozřejmě i zařízení pro navedení ke svému cíli – Mezinárodní vesmírné stanici.
Drakův splněný úkol
Poprvé se Dragon vydal do vesmíru 8. prosince 2010. Po dvou obletech Země se úspěšně vrátil zpět na Zemi. Po druhé odstartoval letos 22. května a po třech dnech se připojil k Mezinárodní kosmické stanici. Dragon se nepřipojuje přímo, ale přiletí do vzdálenosti jen několika metrů od vesmírného komplexu, kde je zachycen mechanickým manipulátorem stanice a následně ke stanici připojen. Na stanici může dovést až 6 tun zásob (potravin, náhradních dílů apod.) a zpět na Zemi dopraví až 2,5 tuny materiálu. Část z toho je uloženo ve válcové části lodě a shoří, stovky kilogramů ale mohou být dopraveny zpět na Zemi. Ve čtvrtek 31. května se Dragon od stanice odpojil a pět hodin na to se už vítězně pohupoval na vlnách Tichého oceánu, západně od pobřeží Mexika.
