Ti největší masožrouti už asi v tuto chvíli lomí rukama. Proč vyrábět umělé maso, vždyť je to už možná poslední jídlo ze supermarketu, které má nějaký přírodní původ! Je to ale složitější. Za těmito experimenty tentokrát nestojí touha napumpovat potraviny chemií, aby měly obchody čím plnit letáky. Nejedná se o náhražku, ale o plnohodnotné maso, jen uměle vypěstované. Vědci na ně přišli díky studiu kmenových buněk. Věří, že tak budou moci ulevit životnímu prostředí a poskytnout maso lidem, pro které je stále nedostupné.
Jak vypěstovat svaly
Nebojte se, teď nebude řeč o vrcholové kulturistice. Buďte přesto připraveni na to, že pěstování umělého masa je ještě kurióznější podívaná než přehlídka naolejovaných svalovců. Základem jsou kmenové buňky, což jsou ještě nezralé buňky, které teprve čekají na svou úlohu při stavbě těla – jestli se přetvoří na kůži, srdce, mozek nebo jiný orgán. Nachází se hlavně v zárodcích, kde čekají na povely rostoucího těla. Kmenové buňky se taky dokážou rychle dělit a rozmnožovat, podobně jako mléčné bakterie v jogurtu. Stačí je jen uložit do bílkovinného roztoku, který jim poskytne podmínky pro specifické množení. Tak lze jen z nepatrného množství vypěstovat třeba celou vepřovou kýtu. Stačí jim zadat správný povel. Ještě zbývá mnoho let výzkumu, ale v inženýrských kuloárech už se povídá o tom, že časem by takový strojek na výrobu masa mohl být základní výbavou každé kuchyně. Jen si to představte: večer si navolíte, jestli chcete kuře, roštěnou nebo krkovičku, zapnete a ráno budete mít vše nachystané na oběd.
Jez maso, zachráníš zem
Ačkoli to asi nevzbuzuje kdovíjakou chuť k jídlu, tento výzkum má velký význam pro budoucnost lidstva. Populace narůstá rychlým tempem a nejspíš bude stále obtížnější nás všechny uživit. Navíc jsme si zvykli jíst maso mnohem častěji než naši předkové. Pro představu: Před dvěma sty lety žila na zemi sotva miliarda lidí a každý jedl sotva pětinu masa, které spořádáme my. To je za tak krátkou dobu dohromady pětatřicetkrát těžší nálož na celou planetu. Už dnes je znát, že země kvůli nám běží na plné obrátky, a proto všichni hledají cestu, jak jí trochu upustit páru. Obrovskou zátěž představuje právě chov zvířat. Například abyste vykrmili býka, spotřebujete desetkrát tolik vody a energie oproti pěstování fazolí nebo sóji. Ale upřímně, kdo by vyměnil biftek za misku fazolí! Z tohoto úhlu pohledu už najednou nezní umělé maso tak špatně, že?
Brzy i ve vašem obchodě
Ale ne, zase tak brzy se masa ze zkumavky nedočkáme. Ještě si dosyta užijeme toho pravého. V současnosti přijde kilo umělého hovězího (mohlo by se jmenovat stylově UHO) na desítky milionů korun. Do deseti let by však mělo opustit laboratoře a do dvaceti dorovnat cenu běžného masa. Prý by to mělo vyjít tak akorát, abychom mohli postupně doplnit jedno maso druhým. Před biology ovšem stojí ještě jeden zásadní problém. Umělé maso totiž mizerně chutná. Chuť masa tvoří tuk, krev a další zatím neznámé, složky. Jelikož kmenové buňky dokážou vyrobit jen čistou svalovinu, bude tohle masíčko zpočátku poněkud mdlé. Nicméně výzkumníci si fandí, že i tento problém dokážou rozlousknout a slibují širokou škálu příchutí. Možná by se mohli inspirovat u výrobců čínských polévek. Ti už mají chuť pekinské kachny v prášku dávno v malíku.
