Pohřbené v oceánu
Columbia
Prvním raketoplánem, který se vydal do vesmíru, byla Columbia. Start proběhl 12. dubna 1981 přesně dvacet let po letu Jurije Gagarina (první člověk ve vesmíru). Osudnou se raketoplánu stala mise STS-107 na přelomu ledna a února 2003. Během startu se z vnější palivové nádrže odlomil větší kus izolace, který následně narazil a poškodil tepelný štít v oblasti náběžné hrany křídla. O poškození bohužel nikdo nevěděl, takže když se Columbia vracela z mise domů, nevydržela průlet atmosférou a rozpadla se. Nikdo z posádky nehodu nepřežil.
Challenger
Challenger byl druhým raketoplánem ve vesmíru. Na svou první misi se vydal v dubnu 1983. Celkem absolvoval 10 misí, z nichž poslední trvala jen 73 sekund. Vinou špatného těsnění došlo k prohoření spoje mezi motorem na tuhé pohonné hmoty a vnější palivovou nádrží. Motor následně narazil do nádrže plné vodíku a kyslíku. Obrovský výbuch raketoplán zcela zničil, odmrštěná pilotní kabina pak dopadla na hladinu oceánu. Ani tuto nehodu nikdo z posádky nepřežil.
Důchod v muzeu
Discovery
Do vesmíru se vydal poprvé v srpnu 1984. Byl to právě Discovery, z jehož nákladového prostoru byl v dubnu 1990 vypuštěn Hubblův kosmický dalekohled. Discovery se také vydal k ruské stanici MIR a v posledních letech aktivní služby se věnoval stavbě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Na oběžnou dráhu vynesl například japonskou laboratoř Kibo.
Dnes je raketoplán je umístěn v Národním muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu.
Atlantis
Raketoplán Atlantis se do vesmíru vydal jako třetí v pořadí v říjnu 1985. Když se jeho kola 21. července 2011 zastavila na přistávací dráze Kennedyho kosmického střediska na Floridě, éra raketoplánů se po celkových 135 misích uzavřela. Z nákladového prostoru raketoplánu Atlantis startovala legendární sonda Galileo pro výzkum Jupiteru a jeho měsíců. Atlantis se také mnohokrát vydal k ruské orbitální stanici Mir a pochopitelně se účastnil i stavby Mezinárodní kosmické stanice. Po skončení služby zůstává „doma“ jako součástí expozice v Kennedyho kosmickém středisku.
Endeavour
Nejmladší z flotily raketoplánů, Endeavour, byl postaven jako náhrada za zničený raketoplán Challenger. Na svou první misi se tak vydal až v květnu 1992. Už o rok později podnikl první z několika servisních misí k Hubblovu dalekohledu a pomohl tak opravit tento legendární astronomický přístroj. Endeavour rovněž dopravil k Mezinárodní kosmické stanici modul Cupola, z něhož nyní posádka pořizuje nádherné snímky zemského povrchu.
I Endeavour přežil a nedávno byl umístěn do expozice Kalifornského vědeckého centra v Los Angeles.
Testovací stroje
Enterprise
Raketoplán Enterprise do vesmíru nikdy neletěl. Jeho hlavním úkolem byly testy v atmosféře v roce 1977. Zatímco ostatní raketoplány nesou obvykle jméno po některé ze slavných plachetnic, Enterprise byl pojmenován po lodi ze seriálu Star Trek. Nedávno byl přemístěn do New Yorku, kde je součástí expozice na lodi USS Interpid. Během hurikánu Sandy koncem října 2012 byl částečně poškozen.
Pathfinder
Nejméně známý raketoplán, nyní umístěný ve Vesmírném a raketovém centru v Alabamě. Jedná se vlastně o maketu, která sloužila před zahájením letů raketoplánů do vesmíru k testům zařízení v montážní hale apod.
Ruský raketoplán
Také Sovětský svaz postavil raketoplán, který se tomu americkému poměrně hodně podobal. Buran odstartoval do vesmíru bez posádky 15. listopadu 1988 a po dvou obletech se vrátil zpět na Zemi. Byl to jeho první i poslední let. Program byl pozastaven a nakonec zcela zrušen. Některé nedokončené exempláře Buranu byly rozebrány, jsou z nich atrakce pro děti nebo jsou uskladněny na různých místech v Rusku.
Raketoplán, který jako jediný letěl do vesmíru, byl zničen při zřícení střechy hangáru v roce 2002. Další kus je v německém muzeu ve Speyeru (jižně od Frankfurtu nad Mohanem).
