Zkratka SETI ukrývá anglická slova Search for Extra-Terrestrial Intelligence (Hledání mimozemské inteligence). A to všemi možnými způsoby, i když většina lidí si asi představí obří anténu radioteleskopu, která pročesává nebe a snaží se nalézt něco, co vybočuje z běžného vesmírného šumu. Počátky SETI skutečně takové byly. Psal se rok 1960, když americký astronom Frank Drake založil projekt Ozma, nazvaný po princezně ze slavné knihy Čaroděj ze země Oz.
Haló, je tam někdo?
Frank Drake jako první člověk na světě použil radioteleskop ve snaze zachytit signály mimozemských civilizací. Využil k tomu 26 metrů velkou anténu na observatoři Green Bank v USA. Jako cíl byly zvoleny poměrně blízké hvězdy Tau Ceti a Epsilon Eridani. Pozorování po dobu čtyř měsíců sice úspěch nepřineslo, jak se ale o několik desítek let později ukázalo, šlo o docela dobrý výběr. U obou jmenovaných hvězd totiž astronomové nedávno objevili planety. Frank Drake se také proslavil svou rovnicí, která vypočítává počet inteligentních mimozemských civilizací ve vesmíru. Bohužel ani jeden z mnoha parametrů Drakeovy rovnice neznáme a nedokážeme je ani odhadnout.
Wow, že by přece?
Více než půl století hledání signálů mimozemských civilizací úspěch nepřineslo. Několik podezřelých signálů však radioteleskopy přesto zachytily. Nejznámějším a dosud ne zcela vysvětlitelným je případ ze srpna 1977, kdy radioteleskop na americké observatoři Big Ear Radio Observatory zachytil asi 72 sekund trvající signál, který byl až 30x silnější než běžný vesmírný šum. Astronom Jerry R. Ehman označil na proužku z tiskárny propiskou šest čísel a písmen, které označují intenzitu signálu, a připsal k nim slovo „wow“. Případ tak vešel do historie jako wow signál.
SETI@home
Na hledání mimozemských signálů je obtížné sehnat peníze z veřejných zdrojů. K analýze obrovského množství dat přitom nutně potřebujete výkonný superpočítač, jehož stavba i provoz jsou přímo astronomicky drahé. Proč ale místo jednoho počítače nemít tisíce menších a analýzu dat nerozdělit? Takto vznikla myšlenka distribuovaných výpočtů. Nadšenci z celého světa dnes na svém počítači hledají odpovědi na nejrůznější vědecké otázky, ale nejslavnějším projektem je nepochybně SETI@home, za kterým stojí lidé z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Institut SETI
SETI je ale také název špičkové nevládní organizace, která sídlí v Kalifornii na prestižní adrese ve společnosti slavných internetových a počítačových firem. Institut SETI nemá se SETI@home nic společného, ale zabývá se hledáním a výzkumem života ve vesmíru. Mimo jiné spolupracuje s NASA na řadě projektů, jako je kosmický dalekohled Kepler, který hledá planety u cizích hvězd. Klíčovým projektem institutu SETI je ATA (Allen Telescope Array). Jedná se síť poměrně malých asi šestimetrových antén. První signály začala ATA přijímat v roce 2007 a po svém dokončení by měla disponovat 350 anténami. Projekt nese jméno jednoho ze zakladatelů Microsoftu Paula Allena, který na ATA přispěl skrze svou nadaci téměř 12 miliony dolarů. Kromě výzkumu vesmíru se budou radioteleskopy ATA zabývat samozřejmě také hledáním signálů mimozemských civilizací.
Změna taktiky
SETI@home stále prohledává celou oblohu, ale v poslední době dochází u SETI jako takového ke změnám taktiky. Astronomové objevují planety u cizích hvězd a to i takové, na kterých by mohly být podmínky k životu. Radioteleskopy se proto v budoucnu budou stále více zaměřovat na tyto konkrétní světy. Institut SETI nedávno vyhlásil veřejnou sbírku, díky které by bylo možné anténami ATA prohledat na 2 000 planet objevených kosmickým dalekohledem Kepler. Dvouletá kampaň vyjde na 5 milionů dolarů. Už dříve některé planety od Keplera poslouchal obří radioteleskop na observatoři Green Bank. Nic podezřelého ovšem nenašel.
Poselství mimozemšťanům
Naslouchat vesmíru je super, ale co zvolit také opačný postup? Kosmické sondy Voyager (start v roce 1977) a sondy Pioneer (starty v roce 1972 a 1973) se zabývaly výzkumem vnějších planet sluneční soustavy a poté zamířily ven z našeho planetárního systému. Na palubě mají plakety pro případné mimozemské nálezce i pásy s nejrůznější hudbou a pozdravy v mnoha jazycích včetně češtiny. Kosmické sondy se však pohybují rychlostí jen několik desítek kilometrů za sekundu, což je ve srovnání s rychlostí světla 300 000 km/s hlemýždí tempo. Astronomové proto poslali už řadu poselství také prostřednictvím radioteleskopů.
Zprávy pro hvězdokupu
První zpráva do vesmíru byla vyslána v roce 1974 pomocí radioteleskopu Arecibo. Jednalo se o poměrně krátký vzkaz, obsahující jen 1679 „bitů“ informací. Pokud by někdo zprávu dekódoval, nalezl by několik jednoduchých obrázků, které vypovídají o nás a planetě Zemi. Zpráva byla vyslána pouze jednou, a to směrem ke kulové hvězdokupě M13, kam by měla dorazit v roce 26 974. Od té doby se do vesmíru posílaly i další zprávy, a to doslova všehochuť – od písní Beatles k Polárce v roce 2008 až po první kosmický spam. V roce 2008 celých šest hodin vysílaly radioteleskopy „nevyžádanou reklamu“ na chipsy Doritos. Jako cíl reklamy byla vybrána hvězda 47 Ursae Majoris v souhvězdí Velký vůz. Jestli si někdo tyto brambůrky objedná, se dozvíme nejdříve za 90 let, neboť signál k hvězdě letí 45 let a dalších 45 let musíme počkat na případnou objednávku.
Sledují naše seriály?
Kromě oficiálních zpráv, které jsou vysílány radioteleskopy, je zde ještě jeden zdroj signálů. Je to televizní a rozhlasové vysílání, které se šíří rychlostí světla mimo zemskou atmosféru. Kolem Země je tak dnes „bublina“ o poloměru nějakých 70 světelných let, v níž by případní mimozemští diváci zachytili váš oblíbený seriál nebo film. Tento signál je ovšem velmi slabý a ještě zeslábl přechodem na digitální pozemní vysílání. Na druhou stranu… pokud mimozemšťané náš signál zachytili a filmy typu Den nezávislosti pochopili jako dokument, pak zde máme vysvětlení, proč zatím raději nepřiletěli.
Hledejte mimozemšťany
Jak SETI@home funguje? Stáhnete si program, společný pro všechny distribuované výpočty, jménem BOINC, zaregistrujete se a přihlásíte k programu SETI@home. Program pak využívá nadbytečný výkon vašeho PC a průběžně stahuje, analyzuje a zase odesílá data. Nejčastěji se jedná o data z radioteleskopu Arecibo v Portoriku. Na pěkné grafice v programu můžete vidět, ze kterého dne data pochází i souřadnice místa na obloze. Čím více váš počítač počítá, tím více dostáváte kreditů. Za ně si sice nic nekoupíte, můžete ale sami nebo v týmech soupeřit s dalšími počtáři. Začněte hledat mimozemské civilizace. Podrobnosti a program BOINC ke stažení česky na http://boinc.berkeley.edu/
