Na hloubku ostrosti má vliv několik faktorů. Které to jsou? Všechny bychom je našli na této fotografii z finále UEFA Super Cup 2013 mezi FC Bayernem Mnichov a londýnskou Chelsea FC (výše). Vezmeme to ale raději od začátku a zopakujeme si již nám známá fakta.
Jak pracovat s hloubkou ostrosti
Už je vám možná jasné, že v praxi je třeba pracovat s dostatečnou hloubkou ostrosti například při fotografování skupiny lidí v několika řadách. Na to, aby byly ostré tváře v přední i zadní řadě, je třeba pochopit, jak funguje. Ukážeme si to na příkladu šachových figurek.
U prvního snímku jsme použili maximální světelnosti objektivu, tedy clonu f/2,8. (citlivost senzoru 200 ISO, expoziční čas 1/60 sec). Zaostřili jsme na třetí figurku zepředu, protože hloubka ostrosti se nerozšiřuje stejnou měrou před i za rovinou ostření. Je prakticky vždy větší za zaostřeným motivem než před ním.
Na druhém snímku je hloubka ostrosti již o poznání větší, protože jsme použili clonu f/8. Expoziční čas se ovšem prodloužil na 1/8 sekundy. Aby se snímek nerozmazal, bylo nutné fotografovat ze stativu s použitím samospouště.
Třetí snímek byl už pořízen při maximálním clonovém čísle, tedy f/22. Protože se figurky nehýbou, mohli jsme si dovolit dlouhý expoziční čas (1 vteřina). Ani při maximálním clonovém čísle není první a poslední figurka ještě zcela ostrá. Stačilo by ale trochu poodstoupit od šachovnice a zkusit to znovu. Platí totiž, že čím jsme zaostřenému objektu blíže, tím se hloubka ostrosti snižuje.
Tlačítkem pro kontrolu hloubky ostrosti je vybavena většina současných DSLR. Po jeho stisku sice obraz v hledáčku ztmavne, ale současně je vidět, které části snímku budou ostré. Pokud by vám tato metoda nedávala přesnou informaci, existuje jednoduché řešení – udělejte si testovací snímek a po jeho zvětšení na displeji si ostrost zkontrolujte.
Dalším faktorem, který zásadně ovlivňuje hloubku ostrosti, je ohnisková vzdálenost objektivu. Použijeme-li stejné clonové číslo na širokoúhlém objektivu (první zleva), získáme podstatně větší hloubku ostrosti než s teleobjektivem (uprostřed). Díky extrémně malým hloubkám ostrosti je fotografování se superteleobjektivem 600 mm (vpravo) mnohem náročnější na přesnost ostření.
Na úvodní fotografii vám možná přišlo, že hráč Bayernu v pozadí a hráč Chelsea jsou oba stejně ostří. Hloubka ostrosti je poměrně malá a při našem subjektivním hodnocení začíná hrát významnou roli i velikost tištěné fotografie a vzdálenost, ze které snímek hodnotíme. Otiskneme-li totiž stejnou fotografii větší a loga na dresech obou hráčů ještě pro názornost zvětšíme o 400 %, zjistíme, že tomu tak není.
Zmákněte hloubku ostrosti a foťte jako profík • Zdroj: ABC
Slovníček:
Expoziční čas
Doba vystavení světla na senzor. Čím je vyšší, tím více světla fotografie přijme. Nastavuje se společně s clonou. Při nízkém čísle clony je hloubka ostrosti malá, takže stačí i kratší expoziční čas (stačí málo světla). Při vysoké cloně se zaostřuje velká plocha a je třeba použít i delší čas, aby pobrala dostatek světla.
Ohnisková vzdálenost
Optický termín, který vyjadřuje vzdálenost optického středu objektivu od roviny obrazu. Uvádí se v milimetrech. Objektivy se podle ohniskové vzdálenosti rozlišují na širokoúhlé (s malou ohniskovou vzdáleností), základní (jejich úhel záběru odpovídá zhruba lidskému oku) a teleobjektivy, které jsou schopné podobně jako dalekohledy přiblížit i velice vzdálené objekty.
DSLR
Česky zrcadlovka. Zkratka z anglického Digital Single-Lens Reflex. Světlo u nich prochází objektivem a odráží se přes zrcadlo do hledáčku. Fotograf tak může vidět záběr ve skutečné podobě při použití jakéhokoliv objektivu.
Teleobjektiv
Objektiv s velkou ohniskovou vzdáleností. Ta umožňuje fotit vzdálenější objekty. Superteleobjektiv se používá pro detailní fotografie velmi vzdálených objektů, nejčastěji u sportu nebo závodů.