Jednotlivé zdroje světla se vzájemně liší nejen intenzitou, ale i svým zabarvením. To může měnit barvy objektů i atmosféru snímku. Lidské oko díky paměti zaznamenává tyto rozdíly zcela výjimečně. Bílé tričko považuje za stejně bílé při světle svíčky i v poledním slunci. Tuto schopnost bohužel foťák nemá. Proto musíme v základním nastavení aparátu věnovat pozornost i správnému vyvážení bílé barvy.
Režimy vyvážení bílé barvy na zářivkové a žárovkové světlo naopak do fotografie přidávají více chladné modré odstíny. Ty nastavíme při umělém světle, aby barvy na fotce působily věrně. To je důležité například pro zachování přirozených pleťových tónů u portrétu v interiéru. Dívka focená v přirozeném světle s ním ovšem získá odstín Šmoulinky.
Vyvážení bílé
Existují tři různé způsoby nastavení vyvážení bílé barvy. Nejjednodušší metodou je systém automatického vyvážení bílé (tzv. AWB z anglického Automatic White Balance), který je schopen podle vlastního měření odfiltrovat barevný odstín, který by nám ovlivnil celkové zabarvení snímku.
Podobně jako ostatní automatické režimy nám tento nemusí vždy vyhovovat. Například při fotografování krajiny se zapadajícím sluncem se automatika snaží potlačit jeho teplý oranžový odstín a přidat do snímku více modré. Obrázek tak vypadá nudně.
Lépe prostě vypadá snímek západu slunce se sytými a výraznými barvami. Proto bude vhodnější vybrat jednu ze šesti přednastavených hodnot. V tomto případě bychom logicky zvolili režim označený ikonou sluníčko, určený pro focení na přímém slunečním světle
Barevný nádech občas ale vůbec nemusí být na škodu a je dobré ho nejen zachovat, ale i zesílit. Ještě silnějšího efektu dosáhneme tím, že zvolíme režim zataženo (symbol oblaku) nebo stín (domeček), které dodají snímku ještě teplejší žlutooranžové tóny a vytvoří až kýčovitou atmosféru
Více chladné modré odstíny naopak do fotografie přidávají režimy vyvážení bílé barvy na zářivkové a žárovkové světlo. Ty nastavíme v případech, kdy budeme chtít, aby při světle těchto zdrojů působily barvy na fotce věrně. To je důležité například pro zachování přirozených pleťových tónů u portrétu v interiéru.
Záměrně „chybným“ vyvážením bílé jsem zcela změnil atmosféru snímku surfařů na pobřeží Atlantického oceánu. V režimu přímého slunečního světla se mi moře nezdálo příliš atraktivní. Použil jsem tedy zdánlivě nelogicky vyvážení bílé barvy na žárovkové světlo a přidáním chladného odstínu jsem vytvořil iluzi „čisté“ modré vody.
Ne vždy si ale můžeme dovolit libovolně měnit realitu kolem nás a naopak potřebujeme zobrazit barvy co nejvěrněji. To může být ale problém zejména v prostředí, kde se nám míchá několik druhů světla (například v místnosti, kde svítí žárovka a zároveň oknem dopadá denní světlo). Pro tyto situace je určeno individuální nastavení.
Existuje i možnost dodatečného nastavení vyvážení bílé při editaci záběru v počítači. Je sice při zpracování více snímků časově poněkud zdlouhavé, ale můžeme se k němu kdykoliv v budoucnu vrátit a vyvážení zcela změnit, aniž by došlo ke zhoršení kvality obrazu. Podmínkou ovšem je fotografovat a ukládat data na paměťovou kartu nikoliv v běžném formátu JPG, ale v RAW.
Slovníček:
Formát JPEG
z anglického Joint Photographic Experts Group je standardní metoda používaná pro ukládání počítačových obrázku ve fotorealistické kvalitě
Formát RAW
Obrazový soubor v základní „surové“ podobě (z anglického raw = surový, nezpracovaný), někdy také nazývaný „digitální negativ“. Je preferován především pokročilejšími fotografy, protože nabízí větší možnosti úprav – především korekce expozice, vyvážení bílé, úprava tonality – než formáty JPEG
Paměťová karta
slouží k ukládání dat. Používá se v digitálních fotoaparátech, mobilních telefonech a jiných elektronických zařízeních. Různé fotoaparáty podporují různé paměťové karty. Ty se pak liší, kapacitou, rychlostí zápisu a čtením, odolností k poškození a také samozřejmě cenou
