Prvními pojízdnými vesmírnými roboty byly v 70. letech legendární sovětské Lunochody. Od jejich časů uplynulo už 40 let a téměř stejně dlouho čekáme i na přistání jakékoliv sondy na povrchu Měsíce. Všechny poslední sondy pouze okolo Měsíce obíhaly. Změnit to chce nyní Čína.
Čína na Měsíci
V prosinci měla na Měsíci přistát sonda Chang'e 3. Jak to dopadlo, jsme v době uzávěrky tohoto čísla ještě nevěděli. Přistávací modul se má mimo jiné zaměřit na pozorování nebeských objektů a stane se „lunární hvězdárnou“. Z něj po malé plošině sjede robot o délce 1,5 metru. Vozítko jménem Nefritový králík by mělo přinášet živé záběry z povrchu Měsíce, zkoumat jeho chemické složení a studovat podpovrchové vrstvy pomocí radaru.
Postavte robota
Nefritový králík nebude na Měsíci dlouho sám – pojízdného robota plánuje vyslat na Měsíc někdy kolem roku 2016 také Indie. Navíc je tu soutěž Google Lunar X Prize, která byla vyhlášena před pár lety. Výhru 20 milionů dolarů získá tým, který dopraví na povrch Měsíce pojízdného robota a splní několik podmínek. Mimo jiné by měl robot ujet alespoň 500 metrů. Zatím však není jasné, zda se to někomu v nejbližších dvou letech podaří.
Evropský sprinter
Dalším cílem budoucích roverů je Mars. Evropa společně s Ruskem chystají na roky 2016 a 2018 dvě mise pod názvem ExoMars. První bude sonda pro výzkum atmosféry z oběžné dráhy a malý přistávací modul pro nácvik přistání. V roce 2018 pak na povrchu Marsu přistane pojízdný robot. Díky prvkům umělé inteligence a 3D kamerám se na rozdíl od současných předprogramovaných roverů bude pohybovat samostatně a ujede až 100 metrů denně. Na palubě bude mnoho vědeckých přístrojů včetně vrtné soustavy, která dokáže odebrat vzorky z hloubky až dvou metrů.
Mars 2020
Jedním z hlavních cílů mise ExoMars bude hledání důkazů o dávné existenci života na Marsu. K tomu má sloužit sada vědeckých přístrojů Pasteur určených například pro hledání podpovrchových vrstev ledu nebo organických molekul.
Podobný cíl má i NASA, která neusnula na vavřínech a v roce 2020 chce na rudou planetu poslat v pořadí již pátého pojízdného robota na Mars. Konstrukčně bude vycházet ze současného robota Curiosity. Změnit by se mělo především vědecké vybavení. Také on bude hledat stopy dávného života na Marsu a připraví vzorky, které by v budoucnu mohla jiná sonda dopravit na Zemi.
Čína na Měsíci:
Pojízdné hrnce
Program Lunochod byl jedním z největších úspěchů sovětské kosmonautiky. Roboti ve tvaru hrnce měli délku přes dva metry a na povrch Měsíce je dopravily sondy Luna. Lunochod 1 pracoval od listopadu 1970 do září 1971, v polovině ledna 1973 pak přistál Lunochod 2. Obě vozítka provedla řadu chemických analýz a pořídila desítky tisíc snímků. Na palubě měly Lunochody mimo jiné laserové odražeče. Vědci je nedávno po 40 letech opět využili: Vyslali laserový paprsek ze Země, který se odrazil od Lunochodu a vrátil zpět. Díky tomu mohla být změřena vzdálenost Měsíce od Země. Potvrdilo se, že se Měsíc vzdaluje rychlostí několika centimetrů za rok.
Lunární taxi
Astronauti z posledních tří misí Apolla měli na povrchu Měsíce velkého pomocníka. Jednalo se o čtyřkolové vozidlo pro delší výlety. Rover (tulák) spustila posádka z lunárního modulu pomocí lan a kožených pásů. Rover se následně sám složil a astronauti už jen upravili sedadla a zapojili kabely. Uprostřed přední části roveru byla velká parabolická anténa pro komunikaci se Zemí. Místo volantu měl rover ovládací konzoli ve tvaru písmene T. Největším problémem byly blatníky. Posádka Apolla 17 si musela dokonce vyrobit úplně nový blatník z deskových map a lepicí pásky.
Mikrovlnka na Marsu
Sojourner byl první pojízdný robot na Marsu. Svou velikostí připomínal mikrovlnnou troubu na šesti kolech a se solárními panely nahoře. Na Mars ho dopravila sonda Pathfinder v
ervenci 1997. Samotný přistávací modul obsahoval kameru a přístroje pro studování marsovského počasí. Vozítko Sojourner sjelo po dvou dnech na povrch po speciální plošině a do konce září 1997 ujelo asi 80 metrů.
Nezničitelná dvojka
V lednu roku 2004 přistála na povrchu Marsu na různých místech dvojice identických roverů v rámci mise MER (Mars Exploration Rover – Marsovský výzkumný rover). Spirit a Opportunity, jak se roboti jmenují, měli pracovat minimálně tři měsíce. Spirit však vydržel až do března 2010 a Opportunity funguje dodnes! Vozítko o výšce 1,5 m, šířce 2,3 m a délce 1,6 m váží 184 kg. Kromě kamer jsou k dispozici také přístroje pro studium chemického složení marsovského povrchu. Rovery například jako první obrousily kameny, aby prozkoumaly jejich složení.
Zvídavý robot
Nejnovějším marťanským robotem je Curiosity, který v srpnu 2012 přistál v kráteru Gale. Tato laboratoř na kolečkách má velikost auta a je vybavena řadou přístrojů pro studium vzorků pevného materiálu i atmosféry. Chybět samozřejmě nemohou ani kamery pro snímkování okolí i detailů povrchu. Místo solárních panelů využívá Curiosity energii z radioaktivních prvků, takže může pracovat i v noci nebo během marsovské zimy, kdy je nedostatek slunečního světla.
