Už v malém dalekohledu uvidíme poblíž kotoučku Jupiteru čtyři jasné „hvězdy“. Jedná se o největší měsíce Jupiteru a minimálně tři z nich jsou mimořádně zajímavými světy. Měsíc Io připomíná pizzu a je vulkanicky nejaktivnějším tělesem sluneční soustavy. Europa a Ganymedes zase pod povrchem možná ukrývají tekutý oceán.
Europa je mnohem slavnějším měsícem, co se možnosti výskytu tekutého podpovrchového oceánu – a případně i života – týká. Obíhá však velmi blízko Jupiteru, což znamená, že na kosmické sondy tu číhá nebezpečí v podobě silné radiace. Vhodnější k průzkumu je proto Ganymedes, který obíhá o 400 tisíc kilometrů dál.
Noví průzkumníci
Jupiter a jeho měsíce podrobněji zkoumala v 90. letech sonda Galileo. Navázat na její práci může evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer), která odstartuje v roce 2022 a do blízkosti Jupiteru se dostane kolem roku 2030. Jedním z hlavních úkolů bude výzkum měsíce Ganymedes z jeho oběžné dráhy. Daleko smělejší plány mají Rusové.
Počítají nejen se sondou pro výzkum z oběžné dráhy, ale také s přistávacím modulem (lander) pro výzkum přímo na povrchu. Pokud se uskuteční, stane se Ganymedes teprve třetím měsícem, na jehož povrchu přistála kosmická sonda. Pomineme-li náš Měsíc, přistála kosmická sonda (Huygens, 2005) jen na Saturnově měsíci Titan.
Oceán pod ledem
Ganymedes je o 8 % větší než planeta Merkur. Jeho povrch je pokrytý směsí hornin a ledu a najdeme na něm světlé a tmavé oblasti, které se liší stářím a množství kráterů. To nejzajímavější je ale nejspíš pod povrchem. Vědci se domnívají, že několik desítek kilometrů hluboko se na Ganymedu nachází oceán tekuté vody.