Nejrůznějších vizí lunární základny existuje spousta. Konkrétní plány zatím chybí, ale začíná se rýsovat, že ji bude tvořit řada navzájem propojených modulů. Kromě ložnic, kuchyně nebo řídicího střediska bude základna disponovat sklady, laboratořemi pro experimenty a nepochybně také skleníkem. Každý kilogram dopravený na Měsíc stojí velké peníze, takže cílem je co nejvíce využít místní zdroje.
Skleník se postará o zajištění části potravinového přídělu i výrobu kyslíku. Podle odhadů může konstrukce o rozměru 100 x 100 metrů naplněná rostlinami uživit až 100 lidí. To je až až, protože první posádky na Měsíci budou zřejmě tvořit týmy o třech až šesti astronautech. Z dalších místních zdrojů padají do úvahy horniny, z nichž by se pomocí 3D tiskáren daly stavět moduly. Zásoby ledu v polárních oblastech by zase mohly sloužit jako zdroj vody.
Proč osídlit Měsíc
Plány na stavbu lunární základny mají hned několik dobrých důvodů. Její existence by umožnila těžit některé místní kovy, které jsou na Zemi vzácné (např. platinu), nebo hélium. To by v budoucnosti mohlo sloužit jako zdroj energie v podobě jaderné fúze. Nabízí se také vědecký výzkum. Šestkrát nižší gravitace a absence atmosféry jsou ideální příležitostí pro stavbu astronomických dalekohledů. Na rozdíl od těch na oběžné dráze Země by je šlo průběžně opravovat a zdokonalovat.
Na povrchu Měsíce lze také provádět výzkum kosmického záření, sledovat zemský povrch a připravovat technologie pro vzdálenější lety. V neposlední řadě je Měsíc velkým zdrojem informací o historii sluneční soustavy. Jeho povrch je zachovalý a v průběhu miliard let se měnil jen minimálně.
Extrémní ve všech ohledech
První kolonisté měsíce se budou muset vyrovnat s mimořádně nehostinným. Během dne se teplota na povrchu Měsíce pohybuje kolem 120 stupňů, v noci klesá k mínus 240 stupňům Celsia. Během dva týdny trvající noci nelze použít jako zdroj energie solární panely. Velkým problémem bude i ochrana před škodlivým zářením z vesmíru a také občasným dopadem meteoritů. Měsíc nemá významnou atmosféru, takže na jeho povrch dopadne vše, co se mu připlete do cesty. Srážka s tělesem o velikosti několika milimetrů přitom může být srovnatelná s výbuchem granátu!
Cesty na Měsíc
- Cesta na Měsíc má několik fází. Můžete se dostat na jeho oběžnou dráhu a tam přestoupit do jednorázového lunárního modulu, přistát na povrchu přímo nebo na oběžné dráze postavit malou přestupnou stanici. Astronauti z programu Apollo si vezli lunární modul sebou.
- Mnohem levnější variantou by byl opakovatelně použitelný lunární modul, který by na posádku čekal na oběžné dráze Měsíce - třeba připojený k malé lunární orbitální stanici.
- Exotičtější možností je lunární kosmický výtah. Firma LiftPort Group před časem vybrala od fanoušků kosmonautiky přes 110 tisíc dolarů na přípravu projektu. Na povrchu by přistála malá sonda s lanem, která výtah ukotví na Měsíci. Druhá stanice by byla v libračním centru, což je myšlený bod, v němž se vyrovnávají gravitační síly Země a Měsíce. Výtah by mohl levnějším způsobem dopravovat suroviny z Měsíce do vesmíru, kde by ho převzaly kosmické náklaďáky. Nebylo by tak potřeba na Měsíci nákladně a složitě přistávat.
- A jak vypadají plány pro nejbližší budoucnost? NASA chystá novou kosmickou loď Orion a raketu SLS. V roce 2017 by měl proběhnout nepilotovaný a o dva roky později pilotovaný oblet Měsíce. Přistání na povrchu zatím ale v plánu není. Překvapit ale může Čína, která nedávno přistála na povrchu Měsíce se svým prvním pojízdným robotem jménem Nefritový králík.
