Laboratoř NASA JPL (Jet Propulsion Laboratory, tedy laboratoř tryskových pohonů) je prestižní výzkumné středisko pro robotiku se sídlem v Kalifornii. Stojí například za pohonnými jednotkami sondy Galileo nebo rudoplanetárního vozítka Mars Pathfinder. Kromě vesmírných projektů se ovšem věnuje i vývoji pozemských strojů. A tím nejzajímavějším je v současnou chvíli mechanický opičák RoboSimian.
Náročná soutěž
Robota sestrojila laboratoř ve spolupráci s Kalifornským technologickým institutem Caltech. Původně mělo jít o záchranného robota pro každoroční soutěž Robotics Challenge pořádanou výzkumnou vojenskou agenturou DARPA. Jde o jednu z nejprestižnějších a zároveň nejobtížnějších zkoušek moderní robotiky. Šestnáct týmů z celého světa má za úkol vyvinout stroj, který bude schopen přiložit ruku k dílu při přírodní nebo člověkem způsobené katastrofě.
Akční úkoly
A nemají to jednoduché. Robot musí nejprve nasednout do auta a odřídit cestu k místu nehody, projít troskami zbořeného domu, odklidit sutiny z hlavního vchodu, otevřít dveře a dostat se dovnitř. Pak musí vyšplhat po žebříku, přejít po nestabilní cestě a probourat se betonovým panelem k poškozenému potrubí. To musí zavřít a nakonec ještě propojit požární hadici k hydrantu a uhasit požár. Podmínky soutěže byly vymyšleny roku 2012 po katastrofě v japonské atomové elektrárně Fukušima-Daiči. Výbuch přehřátého jádra zamořil okolí a ohrozil životní prostředí celé země. Odborníci na robotiku tvrdí, že kdyby měli Japonci k dispozici záchranářské roboty, mohla být škoda podstatně menší a mnoha dílčím nehodám by dokonce dokázali zabránit.
Co robot dovede
Celá soutěž zní jako úkol pro akčního hrdinu, nemyslíte? Jenže žádný Bruce Willis nebo Vin Diesel jim v tom nepomůže. Stroje si musí vystačit jen s pomocí lidského operátora, který má k ruce počítač, myš a klávesnici. Když se podíváme zblízka na RoboSimiana, je jasné, že práci neohroženého záchranáře zvládne lépe než hollywoodská primadona. Oproti většině zpravidla humanoidních robotů v soutěži je výjimečný tím, že má čtyři dlouhé paže. Každá z nich ukrývá sedm motorů, zajišťujících široký rozsah pohybu a zcela přesné nášlapy. Nedělá mu tak problém se přizpůsobit téměř jakýmkoli podmínkám. Může chodit po dvou, po čtyřech a v případě potřeby se zkroutit i do extrémně krkolomné pozice. A právě díky nezvykle chápavým pažím byl i pojmenován „simian“. Jde o slovo původem z latiny, které znamená opice.
Opičí budoucnost
Koncept opičáka RoboSimianaobstál i v silné soutěžní konkurenci. Inženýři ho budou v následujících měsících nadále rozvíjet, aby se za rok v létě opět s ostatními roboty setkal na soutěžní překážkové dráze. Je dost možné, že s novými technologiemi se mu podaří přeskočit všechny protivníky. Kdo ví, třeba jednou budou roboopice opravdu v terénu bojovat s následky katastrof. Až jednou skončíte pod lavinou, vyhrabe vás robotí horská služba.
