Elektronika je skryta ve speciálním sklokeramickém materiálu. Jízda po něm má stejné parametry jako klasická jízda po asfaltu, řidič však do palubního počítače dostává ze silnice data o dopravní situaci ve svém okolí. Operátor ve vzdáleném řídicím centru pak vidí pozici všech aut, ale i lesní zvěře, která silnici přebíhá, a spoustu dalších informací.
Elektřina pro všechny
Zní to jako sci-fi, ale taková silniční síť budoucnosti už existuje i ve skutečnosti. Na nejvíc nadějném prototypu pracuje manželský pár Scott a Julie Brusawovi. Základem jejich vize jsou speciální šestistranné průhledné dlaždice, ve kterých jsou umístěná tlaková čidla a solární kolektory. Ty jsou důležité. Dálnice složená z dlaždicových kolektorů dokáže celoročně proměňovat sluneční paprsky v energii a napájet informační tabule okolo silnice anebo rozsvěcovat dopravní značení přímo v silnici. Jedete příliš rychle? Čidla to zjistí a upozorní vás třeba výstražným zablikáním před vaším autem.
Co ale dělat s přebytečnou elektřinou? I na to mají inženýři odpověď. Jednak je možné skladovat ji v zásobnících podél silnice a využívat jí třeba v zimě nebo po dešti k zpětnému vyhřívání vozovky. Druhá možnost je odklonit přebytky do klasické elektrické sítě, které rozvádí elektřinu do domácností v blízkých vesnicích a městech. Jednoduchou matematikou zjistíme, že jde o velmi efektivní řešení energetické soběstačnosti: 55 tisíc kilometrů silnic v České republice by se po přeměně v chytrý asfalt staly výkonnou solární elektrárnou a nehyzdily by krajinu podél cest.
Podívej se na video:
Internet všude
Když ke všemu připočteme elektrická auta, která by se mohla stát v blízké budoucnosti dominantním vozidlem, je jasné, že chytrá dálnice je správnou odpovědí na obavy z vybití baterie. Scott Brusaw už dokonce postavil funkční prototyp před svým domem a na komunitním serveru Indiegogo mu zájemci zaplatili 2,2 milionu dolarů (tedy čtyřicet milionů korun, přispěl i známý herec Nathan Fillion) na další vylepšování. Kromě všeho uvedeného přitahuje lidi jednadvacátého století i fakt, že silnice by mohla přenášet datový a mobilní signál a řidič by tedy nikdy nevyjel mimo dosah sítě.
Pozor, medvěd!
Chytré dálnice zní jako skvělý nápad. Jejich atraktivita ale nespočívá jen v „informacemi nabitém asfaltu“, ale především jde o nesmírně ekologické řešení. V současnosti vyprodukuje stavba jednoho kilometru dvouproudové silnice zhruba 3000 tun CO2, což znamená velkou zátěž pro životní prostředí. Oproti tomu stejná délka chytré dálnice by dokázala snížit emise až o 75 procent, tedy na 750 tun CO2. Ze silnice budou kromě ekologů mít radost i zvířátka. Ta v současnosti na silnicích umírají anebo využívají speciální tunely, které ale rozhodně nejsou všude rozšířené. V případě chytré dálnice by senzory ve vozovce zaznamenaly jejich váhu a okamžitě by vyslaly všem autům v okolí výstražný signál.
Kam to všechno povede?
V souvislosti s digitálními dálnicemi se již objevily teorie o autech bez řidiče, která by jezdila podle pokynů ze silnice. To je ovšem hudba velmi vzdálené budoucnosti. Ostatně, ani samotné chytré silnice se neobjeví zítra. Odborníci se domnívají, že ve velkých městech Spojených států a Evropy budeme po silnicích budoucnosti jezdit až kolem roku 2030.
