Pro naše babičky a dědečky bylo pěstování zeleniny něco naprosto běžného, jelikož nebylo možné koupit všechno v obchodě jako dnes. Záhonky u domů postupně vytlačily terasy s grilem, lehátka a plácky na hraní fotbalu. Přesto se lidé k domácímu pěstování a chovu zvířat začínají vracet. A to hlavně ve velkých městech, přestože přírodních ploch každým rokem ubývá.
Veřejná zahrádka
Osazení prázdných ploch v metropolích zeleninou má pro pěstitele spoustu výhod. Městský zahradník jednoduše získává čerstvé potraviny a může to dělat třeba v tzv. komunitních zahradách. Jde o místa, kde si pronajmete záhonek s hlínou a zasadíte si do něj, co chcete. Čas od času zajdete rostliny zalít – a těšíte se na úrodu. Komunitní zahrady slouží také ke společenskému setkávání a připravují různé programy. Péči o rostliny tak můžete spojit třeba s odpoledním fotbálkem, grilováním nebo koncertem. V zahraničí fungují podobné zahrady už dlouho, u nás se teprve rozjíždí v Praze, Brně a Olomouci.
Včely ze sousedství
A co takhle včelín? Ten patří na vesnici, odpovíte. Nemáte tak úplně pravdu. Včely bydlí už i ve městech. Trend městského včelařství přišel ze Spojených států a Anglie. Několik úlů mají dokonce v zahradách Buckinghamského paláce nebo na střeše světoznámého luxusního hotelu Waldorf-Astoria v New Yorku. Městské včely jsou překvapivě zdravější a vyrobí několikanásobně více medu než v přírodě. Prý proto, že venkovská pole jsou často hnojená, což je pro hmyz smrtelné. Ve městě mají naopak přístup k pestré škále rostlin plných pylu a bez pesticidů. Úl zabere jen minimum místa, opylení prospívá okolní přírodě a na závěr toho všeho máte ještě vynikající domácí med. V Praze včelíny fungují například na dvoře Jedličkova ústavu, v botanické zahradě v Troji i na střeše hotelu InterContinental.
Přírodní střechy
Ploché vršky činžáků a paneláků jsou ideální pro parky. Obyvatelé domů si můžou užít krásný výhled na město, odpočinout si mezi stromy anebo sklidit úrodu, pakliže na střeše založí záhony. Zeleň navíc v létě celý dům chladí a v létě pro změnu drží teplo. V dánském městě Kodaň dokonce radnice nařídila, že všechny nové domy s rovnou střechou musí mít vršek zelený.
Pěstujeme pod zářivkou
Zahradničit se dá nejen venku, ale i uvnitř budov. V každém větším městě se ukrývá řada opuštěných domů, o které nikdo nemá zájem a chátrají. Proč je nevyužít jako pěstírny čerstvého ovoce a zeleniny? V japonském Tokiu to nyní zkouší. Bývalá továrna na polovodiče firmy Sony ukrývá umělou farmu o velikosti hřiště na malou kopanou. Namísto slunce tu svítí speciální LED zářivky imitující přirozené světlo a v pěstírnách o patnácti patrech dozrávají saláty. Každý den se tu sklízí 10 000 hlávek, které jsou pak prodávány do místních supermarketů. Hi-tech pěstírny mají v Japonsku speciální význam. Při katastrofách jako je tsunami či zemětřesení, které jsou schopné zlikvidovat úrodu v celém regionu, mají sloužit jako zdroj potravin.
Výškové farmy
Jiný originální přístup je vysazování rostlin ve vertikálních farmách – v mrakodrapech pokrytých a naplněných zelení. S pomocí slunečního a umělého světla dovede jedna taková farma vyprodukovat tolik plodin jako velké pole, přitom však zabírá minimum prostoru. Velká města ve Spojených státech, Číně, Jižní Koreji a dalších zemích už na projektech těchto farem pracují. V Singapuru jich už několik mají a chválí si, kolik energie tento systém šetří. Nejspíš bude trvat dlouho, než se dostane takový odvážný experiment až k nám. Zatím ale můžeme zazeleňovat naše města a domovy svými silami!
