Od počátku 60. let byla do vesmíru vyslána řada kosmických sond. Mnoho z nich přistálo na Marsu nebo Měsíci, jiné byly navedeny na oběžnou dráhu některé z planet a později dopadly na její povrch. Jsou ale i sondy, které okolo některého tělesa prolétnou a poté už nemají co na práci. Většinou se pro ně hledá další cíl nebo úkol. Jedním z takových vytrvalců je i sonda ISEE-3. Jde o jednu ze tří sond programu ISEE (International Sun-Earth Explorer, Mezinárodní průzkumník Slunce-Země). Sondy číslo 1 a 2 odstartovaly do vesmíru v roce 1977. ISEE-3 je následovala později.
Tulák po kometách
Psal se rok 1978 a do vesmíru se vydal první a zatím jediný český nebo spíše československý kosmonaut Vladimír Remek. Ve stejném roce ale NASA vyslala do kosmu také družici ISEE-3.Ta měla na palubě 13 vědeckých přístrojů a zabývala se výzkumem prostoru mezi Sluncem a Zemí, slunečním zářením apod. Později byla sonda přejmenována na ICE (Mezinárodní kometární průzkumník) a v roce 1985 prolétla chvostem komety Giacobini-Zinner. O rok později pak z uctivé vzdálenosti 28 milionů kilometrů navštívila slavnou Halleyovou kometu. Její úspěšná mise pokračovala do roku 1997, kdy se s ní NASA rozloučila.
Země volá staré železo
Letos ale znovu ožívá. Skupina nadšenců využila příležitosti, že ISEE-3 prolétne nedaleko Země a rozhodla se s ní navázat spojení. Objevil se ale problém. NASA udržuje se sondami kontakt díky obřím anténám (radioteleskopům), které jsou v Kalifornii, Španělsku a Austrálii. Na těchto anténách bylo v roce 1999 demontováno již zastaralé zařízení, které by se se sondou dokázalo spojit. Dát peníze na jeho obnovu samozřejmě NASA už nechtěla. Nadšenci to ale nevzdali. Od veřejnosti vybrali přes 160 tisíc dolarů (přes tři milióny korun) a zařízení si sami postavili. Poté se vydali do Portorika na slavný radioteleskop Arecibo. Tam v květnu se sondou navázali spojení.
Velín v McDonaldu
Dnes už má skupina nadšenců, složená převážně z řad bývalých odborníků na kosmonautiku a radioamatérů i vlastní malé kosmické středisko. Prostory našli v Mountain View v Kalifornii v budově, která dříve sloužila jako McDonald. Na začátku července se jim podařilo zažehnout motory sondy, poprvé od roku 1987. Bohužel o týden později mělo dojít k dalšímu již ostrému zážehu, který se ale nepovedl. Kvůli tomu nebude možné měnit dráhu sondy a vydat se na výzkum nějaké komety. Nadšence to ale neodradilo. K obíhání kolem Slunce nejsou žádné motory potřeba, sonda stále funguje a vědecké přístroje získávají data o kosmickém prostoru.
Sonda pro všechny
Z ISEE-3 se nyní stává první open source sonda v historii. Co to znamená? Její data budou přístupná úplně všem, bez omezení. Naměřené hodnoty se týkají především slunečního záření a magnetického pole. ISEE-3 na své palubě nikdy neměla kameru, takže snímky vesmíru čekat nemůžeme. Pomoc nadšencům nabídl už také Google, který pro projekt připravil speciální internetové stránky. Dne 10. srpna prolétla ISEE-3 ve vzdálenosti 15 600 km od povrchu Měsíce a pokračuje ve svém letu kolem Slunce. Od svého startu v roce 1978 už uletěla 48 miliard kilometrů. Do blízkosti naší planety se vrátí za 17 let.
