Termínem open source nazýváme princip, podle kterého lidé vymýšlejí řešení různých problémů a dělí se o ně se zbytkem světa. Ostatní pak mohou bezplatně nápady využívat a často je i upravovat či zlepšovat. Ani jedna strana si přitom nedělá nárok na vlastnictví nápadu. Jde tedy o zcela opačný přístup, než na jakém stojí velké komerční firmy. Podívejte se třeba na přehrávač videí VLC, kancelářský balík OpenOffice nebo některou ze svobodně šířených her. Ty všechny jsou chráněné licencí, která říká, že je můžete používat zdarma. Neplatí to jen u programů!
Hmota + nápad
U hardwaru nebo výrobků je otevřenost poněkud složitější. Na rozdíl od nehmotných programů jde o hmatatelné věci, které je zapotřebí z něčeho vyrobit. Když si ale jakoukoliv věc definujeme jako hmotu, pro kterou někdo vymyslel tvar a funkci, tak je napůl vyhráno. Mnoho druhů materiálu je dostupných v podstatě kdekoli na světě (plast, sklo, dřevo atp.) a myšlenky neboli nápady se zdarma šíří internetem. Přidejte k tomu dostupnost 3D tiskáren a máte najednou tisíce věcí, které vymyslel někdo jiný a zdarma je můžete vyrobit a používat.
Pomoc na dálku
Kromě řady blbůstek jde i o praktické předměty, jejichž otevřené šíření může pozitivně ovlivnit chudší regiony ve vzdálených místech. Třeba zdarma šířené plány na protézy lidských končetin. Na světě je stále dost zemí, v nichž se protézy neproplácejí ze zdravotního pojištění anebo se dovážejí z jiných lokalit. Pro mnohé invalidy, třeba válečné veterány v zemích, kde nedávno proběhl ozbrojený konflikt, je pak náhrada ztracené ruky nebo nohy finančně nedosažitelná.
Levná otevřenost
Otevřený hardware pro takové lidi znamená malý zázrak. Na internetu začaly přibývat návody typu „udělej si sám“, jak si vyrobit novou končetinu. Objevil se dokonce plán pro 3D tisk robotické protézy ruky Dextrus od Open Hand Project z Bristolu. 3D tisk umožňuje využívat rozdílné hustoty hmoty a tak kombinovat různé vlastnosti materiálu. Ovládání prstů pro různou sílu stisku ruky zase vyřešili kybernetici. Výsledkem jejich snahy je technologicky našlapaná protéza, jejíž výrobní cena by v normálním světě byla sto tisíc dolarů. Otevřený vývoj ale dokázal její cenu srazit pod tisíc dolarů.
Jede traktor, je to Lifetrac
Výhodou otevřeného vymýšlení systémů je také jejich přizpůsobení požadavkům zákazníků. Inženýři a programátoři se snaží vyjít všem vstříc a zároveň od zkušených praktiků dostávají konkrétní podněty. Výsledkem takové otevřené spolupráce je projekt Lifetrac, traktor, který by chtěl každý zemědělec. Vyvíjí ho skupina Open Source Ecology s přihlédnutím ke skutečným potřebám farmářů. Konstrukce vypadá jako z masivního Lego Technic a opět jde o levné řešení jinak drahých strojů. A co ona otevřenost? Na stránkách opensourceecology.org si můžete stáhnout technické výkresy a klidně si traktor postavit sami!
Otevřená farma
Snílci z Open Source Ecology se nesnaží vytvořit pouze jednu věc ale hned na padesát různých strojů! Dohromady by měly být schopné dostatečně zajistit existenci malé, přiměřeně technicky vyspělé komunity. I když není stále jasné, jestli vůbec dokáží dovést svou vizi do použitelné podoby, jsou i takové složité obří projekty velmi užitečné. Bývají totiž zdrojem dílčích řešení i inspirace pro další projekty.
Mámo, vytiskneme si auto?
Traktor je prima nápad, ale určitě není pro všechny. Zato auto, to už je jiná. A pár takových projektů tu už máme. Třeba Strati, které se kromě otevřenosti může pochlubit titulem „první kompletně vytištěné auto“. Inženýři jej 13. září letošního roku vytiskli během 44 hodin přímo před očima diváků na strojírenské show International Manufacturing Technology v Chicagu. Pak následovaly tři dny opracování a jeden den sestavování.
Strati na trati
Strati je malý dvoumístný elektromobil s dojezdem do 190 km a maximální rychlostí kolem 60 km/h. Jak asi správně tušíte, vlastně není vytištěný tak úplně celý. Ocelové závěsy kol, kovový díl, na němž je uchycen volant v palubní desce, a samozřejmě ani baterie a elektromotory vytištěné nejsou. Hlavní část šasí je však vyrobená na 3D tiskárně v celku. Pokud autíčko doslouží, lze materiál opět použít pro vytištění nového.
A ti další
Za vývojem a výrobou Strati stojí firma Local Motors z Arizony v USA, která vnitřní strukturou připomíná spíše open source laboratoř či dílnu. Samotný návrh pak pochází od italského designéra Micheal Anoé. Strati také není jejím prvním OS automobilem. Již před několika lety mohli fanoušci Top Gearu vidět jiný open source automobil Rally Fighter s kompletní dokumentací pod licencí Creative Commons (viz Co jsou otevřené licence?). Z dalších můžeme jmenovat třeba Oscar, Tabby nebo Riversimple. Tištěná auta ovšem nejsou příliš konkurenceschopná. Například zmíněné Strati kvůli omezené maximální rychlosti a nesplnění bezpečnostních požadavků nesmí ani na dálnici. Mnohé z toho se ale jistě u jeho nástupců změní.
Open source civilizace
Může snad pod otevřenými licencemi vzniknout ještě něco komplexnějšího než automobil? Možná ano, třeba některý z open source počítačů nebo HD kamera AXIOM, což jsou další otevřené projekty. Zajímají vás? Pak se podívejte na stránky www.open-electronics.org, kde najdete novinky ze světa otevřeného hardwaru.
