Každá cesta do vesmíru je nesmírně komplikovaná a stojí stovky milionů korun. Třeba družici o velikosti auta vynáší nahoru obří raketa. Její rozměry mohou být stejné jako u Falcon 9 od společnosti SpaceX. Ta má průměr přes 3,5 metru, výšku 70 metrů a váží 500 tun. Většina hmotnosti připadá na pohonné látky, které raketě pomohou nabrat rychlost téměř 29 000 km/h a pokořit tak zemskou gravitaci. Nešlo by to jinak?
Normální balony nestačí
Španělská firma Zero2Infinity chce uskutečnit několik desítek let staré úvahy o tom, že družice by mohly vynášet do vesmíru balony. Není to ovšem tak jednoduché. Nejnižší oběžná dráha družic je asi 200 km nad zemským povrchem a stratosférické balony se pohybují tak v desetině této výšky. Takovým balonem navíc nedosáhnete nutné rychlosti téměř 8 km/s. Proto Španělé vymysleli Bloostar.
Video:
Tři kruhy
Bloostar je vesmírný nosič, který se skládá ze tří kruhů. Každý z nich je opatřen motory. Kruhy jsou spojené podobně, jako když na sebe dáte velký, menší a nejmenší talíř. Celý systém bude během devadesáti minut vynesen balonem do výšky 20 km. Atmosféra je tu už velmi řídká, takže během letu neklade takový odpor jako v nižších polohách. Poté se na všech třech kruzích zažehnou motory. Po 160 sekundách dosáhne Bloostar výšky 250 km a rychlosti 3,7 km/s. Spodní a největší kruh se odpojí. Zbylé dva pokračují dál. O 230 sekund později se ve výšce 530 km a rychlosti 5,4 km/s odpojí druhý kruh. Ten poslední i s družicí bude pokračovat až do výšky, kam má být náklad dopraven.
Startujeme za dva roky
Balon s Bloostar poprvé vzlétne v roce 2017. Nejprve do vesmíru vynese náklad o hmotnosti až 75 kg, což není mnoho. Zákazníky budou nejrůznější univerzity a další organizace, které provozují malé družice, takzvané nanosatelity. Třeba nanosatelity cubesat mají rozměry 10 x 10 x 10 cm a hmotnost 1 kg. Pro ně je Bloostar jako dělaný. Oproti klasickému letu s nosnou raketou jsou náklady nižší, spolehlivost vyšší a použité palivo má být šetrné k životnímu prostředí. Všichni tedy budou spokojení.
Do kosmu z letadla
Bloostar není prvním nosičem, který nestartuje z povrchu zemského. Americká firma Orbital Sciences Corporation už od roku 1990 provozuje raketu Pegasus. Ta místo balonu využívá letadlo, které ji vynese do výšky kolem 12 km. Následně se raketa odpojí a odstartuje do vesmíru. Pegasus má délku 17 metrů a do vesmíru vynese až 443 kg.
Ke dveřím vesmíru raketoplánem
Na snížení nákladů, ceny a hmotnosti pracuje také americká armáda. Vyvíjí malý bezpilotní raketoplán XS-1, který by dosáhl rychlosti 12 000 km/h a vystoupal do výšky kolem 100 km. Tam se od něj odpojí malá raketa a dopraví náklad na požadovanou oběžnou dráhu. XS-1 má zvládnout deset startů za deset dní. Náklady na jeden let mají být maximálně 100 milionů korun, což je zlomek ceny dnešních klasických vesmírných letů.
