Měsíc je první
31. ledna 1966 odstartovala ze Sovětského svazu raketa se sondou Luna 9. Cíl letu: Přistání na Měsíci. O tři dny později úspěšně dosedla a jako první pořídila fotografie a video z cizího vesmírného tělesa. Na Měsíc v následujících letech létaly řady sond. V 70. letech minulého století ale zájem o naši oběžnici opadl. Poslední byla v roce 1976 Luna 24. Ta na Měsíci nejen přistála, ale také dopravila vzorky hornin zpět na Zemi. K další návštěvě Měsíce došlo až v roce 2013 zásluhou čínské sondy Čchang-e 3 s malým pojízdným vozítkem.
Peklo na Venuši
O další prvenství se postarala také sovětská sonda. Veněra 7 dosedla v prosinci 1970 na povrch Venuše. Jednalo se o první přistání na cizí planetě. Na Venuši však panují nejen vysoké teploty ale především tlak. Veněra extrémním podmínkám dokázala vzdorovat jen 23 minut po přistání. Do roku 1985 ji následovalo dalších 9 sovětských sond. Nejodolnější z nich vydržela asi dvě hodiny.
Mrtvý Mars
Na Marsu poprvé úspěšně přistála americká sonda Viking 1 v roce 1976. Úkol byl prostý: Pátrat po primitivních životních formách. K nadšení všech vědců byl mimozemský život skutečně odhalen. Později se však ukázalo, že šlo o chybu přístroje. Mars zůstává jediným vesmírným tělesem, na kterém se přistává pravidelně dodneška. Naposledy to bylo v srpnu 2012 v kráteru Gale, kam dosedla velká pojízdná laboratoř Curiosity.
Nečekané přistání na Erosu
Na svatého Valentýna (tedy 14. února) před čtyřmi lety přistála na povrchu asteroidu Eros americká sonda NEAR. Přistání přitom nebylo vůbec v plánu! NEAR měla okolo planetky pouze obíhat, ale vědcům se kvůli malé gravitaci tělesa podařilo na jeho povrchu měkce dosednout. NEAR dokázal několik dní vysílat cenná data o svém okolí.
Na Itokawu a zase zpátky
V listopadu 2005 přistála japonská sonda Hayabusa na povrchu planetky Itokawa. Odebrala z ní malý vzorek a ten měla dopravit zpět na Zemi. Přestože se sonda potýkala s řadou problémů, nakonec se ji misi splnit podařilo. V prosinci loňského roku vyslalo Japonsko do vesmíru sondu Hayabusa 2. Jejím cílem je opět planetka s nudným názvem (162173) 1999 JU3, kterou bude zkoumat od léta 2018. Na konci roku 2020 se Hayabusa 2 pak vrátí na Zemi se vzorky.
Na kometě!
V polovině listopadu loňského roku se Evropské kosmické agentuře podařil historický úspěch. Modul Philae dosedl na povrch komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková. Při přistávacím manévru se modulu nevystřelily kotvící harpuny, od komety se několikrát odrazil zpět do kosmického prostoru a nakonec dopadl na bok do míst, kam nedopadalo mnoho slunečního světla. Po pár dnech proto modulu došla energie. Sonda přesto získala řadu cenných dat, které vědci stále vyhodnocují. Mateřská sonda Rosetta pokračuje ve výzkumu komety z oběžné dráhy.
Metanový Titan
Nejvzdálenějším místem přistání se stal povrch Saturnova měsíce Titan. V lednu 2005 na něm zakotvila evropská sonda Huygens. V průběhu průletu atmosférou posílala zpět na Zemi cenná data a fotografie. Vědci tak zjistili, že Titan je v určitém ohledu podobný Zemi. Má atmosféru, ve které dochází ke srážkám a na povrchu jsou jezera a řeky. Neradujte se: Místo vody je v nich tekutý metan.
Trpaslíci a my
Už devět let existuje pojem trpasličí planetka. Na rozdíl od asteroidů jsou tato tělesa tak velká, že mají díky gravitaci kulovitý tvar podobný planetám. Nejedná se ale planety, neboť nejsou ve svém okolí dominantní. Dobrým příkladem je Ceres – jediná trpasličí planeta uvnitř sluneční soustavy. Nachází se mezi Marsem a Jupiterem stejně jako další miliony planetek. K trpasličí planetě Ceres momentálně přilétá sonda Dawn. Bude ji zkoumat z oběžné dráhy. V červenci pak proletí sonda New Horizons okolo Pluta.
