Patent na chytré náboje existuje již od roku 1998. Má se jednat o speciální munici, která umí víc než jen přímý let. Během pohybu zpomaluje a zase zrychluje, odesílá různé informace nebo v rámci možností dokonce zatočí za roh. V roce 2012 představila společnost Sandia Labs funkční chytrý náboj, který dokázal svůj terč najít i v noci. Od té doby bylo však ticho po pěšině, až s novým pokrokem přišla výzkumná agentura amerického ministerstva obrany DARPA.
Video:
Superpřesné náboje
DARPA se novým typem munice pochlubila už minulý rok. Nyní ale přidala další ukázku. Projektil se nazývá EXACTO (z anglického slova „exact“ – přesný) a jde o zkratku názvu Extreme Accuracy Tasked Ordnance neboli extrémní přesností pověřený arzenál. Zní to trochu šroubovaně, ale důležitý je výsledek: Projektil stačí vystřelit pouze přibližným směrem, kde se nachází cíl. O navedení na cíl a úspěšný zásah se postará propracovaná technologie, kterou inženýři zatím nechtějí odtajnit.
Přísně tajné!
DARPA sice odmítá upřesnit, jak jejich náboje fungují, ale po internetu kolují poměrně reálná vysvětlení. Jedno z nich uvádí, že každý náboj je vybaven mikroprocesorem. Ten je schopen během letu kalkulovat důležité informace týkající se trajektorie (tedy dráhy letu) letícího projektilu. Armádní ostřelovač vybavený speciálním laserem označí cíl na vzdálenost až dvou kilometrů. Jakmile náboj opustí hlaveň pušky, optický senzor zachytí označený terč a předá informaci mikroprocesoru. Ten pak provede potřebné výpočty a pomocí drobných motůrků nastaví sklon miniaturních křidélek. Ty ovládají směr letu. Úpravu trajektorie je schopen provést až třicetkrát za sekundu. Chytrý náboj je tedy vlastně takové malé letadlo. Na délku měří 10 centimetrů.
Pro zhoršené podmínky
Speciální náboje EXACTO by měly své uplatnění najít především v oblastech se špatnými viditelnostními podmínkami. Například v Afganistánu, kde se musí vojáci potýkat se silnými větrnými poryvy a zvířeným prachem. Chytré náboje spolupracují s výše popsaným naváděcím systémem a jsou schopné zasáhnout velmi vzdálené cíle s takovou přesností, k jaké se sotva přiblíží trénovaní armádní ostřelovači. Nejrůznější typy naváděných raket známe už dlouho, poprvé se však podařilo zabudovat tuto technologii do náboje ráže 0.50.
Moderní válka
Bojoví roboti jsou zatím hudbou budoucnosti (i když už ne tak vzdálené). Ale už nyní je jasné, jakým směrem se ubírá vývoj vojenské techniky: hlavní je snaha minimalizovat možnost lidského omylu a překonat limity lidského těla. I ten nejlépe trénovaný ostřelovač může minout. Právě chytré náboje mohou takové chyby odstranit. Vyškolený specialista by pak mohl na velkou vzdálenost zneškodnit útočníka a neohrozit přitom rukojmí. DARPA má ve vývoji řadu dalších fantastických technologií a skoro to vypadá, že si za inspiraci vzali komiksového hrdinu Tonyho Starka. Třeba bude mít americká armáda za pár let k dispozici i vlastního Iron Mana.
