Poznávání cizích zemí určitě patří mezi nejpopulárnější způsoby trávení volného času. Čím vzdálenější, tím zajímavější, dalo by se říci. S rostoucí vzdáleností narůstá i čas potřebný k dosažení cíle. Teleportace je zatím bohužel v plenkách, takže koncept „vstoupím doma do skříně a vylezu na pláži na Havaji“ momentálně není dostupný. V hledáčku je tedy snížení času stráveného cestou na minimum.
Za bariérou zvuku
Nadzvukové rychlosti u vojenské techniky jsou dnes běžnou záležitostí, ale v civilní dopravě jsme na tom mnohem hůř. Francouzsko-britské Concordy létaly od poloviny 70. let minulého století do ukončení provozu v roce 2003, ruský Tu-144 začínal ve stejné době a létal jen na jediné lince mezi Moskvou a Alma Atou. Americký projekt Boeing 2707 byl dokonce z technických důvodů zrušen ještě před uvedením do provozu. Inženýři to ale nevzdávají. Nejzajímavější koncept mají na stole designéři a konstruktéři Charles Bombardier a Ray Mattison. Jmenuje se Skreemr.
Mach 10? Není problém!
Na papíře vypadá Skreemr jednoduše. Elektromagnetický katapult pomůže letounu opatřenému čtyřmi křídly odstartovat vyšší rychlostí, než by mohl dosáhnout vlastními silami. Skreemr následně zažehne rakety (palivem může být kapalný kyslík nebo letecký petrolej), jejichž tah ho vynese do požadované výšky a zrychlí na čtyřnásobek rychlosti zvuku. Po dosažení této rychlosti se do hry zapojí pohon Scramjet (z anglického Supersonic Combustion Ramjet Missile – nadzvuková trysková raketová střela), který ke spalování používá stlačený kyslík z nasávaného vzduchu.
Aby byl motor funkční, letadlo se již před jeho spuštěním musí pohybovat nadzvukovou rychlostí. Kvůli Scramjetu se cestovní rychlost letadla vyšplhá až na Mach 10 – více než 12 000 km/h. Z Prahy na Nový Zéland byste se tak mohli dostat za dvě hodiny, což je proti současným dvěma dnům celkem slušná úspora času.
Nic pro slabochy
Je tu samozřejmě i několik háčků, které je potřeba vyřešit. Vysoká rychlost letounu v malých výškách, kde je vzduch hustý, znamená enormní teplotní zátěž trupu letadla. Materiál na jeho stavbu bude potřeba použít podobně odolný, jako by se jednalo o raketoplán vracející se z kosmu do atmosféry planety Země. Start pomocí katapultu, díky němuž se této rychlosti dosáhne, znamená zároveň extrémní přetížení pro posádku i 75 pasažérů při startovním zrychlení. Nic pro jedince, kteří na pouti omdlévají v centrifuze.
A nakonec tu máme i zvukovou vlnu, kterou letoun generuje po celou dobu nadzvukového letu – vysoká hlučnost byla jedním z důvodů, proč Concorde nesměl létat na některých trasách. Před tvůrci tedy leží ještě spousta problémů, které je třeba vyřešit, ale kvůli výsledku ta námaha stojí za to. Vždyť i když to nebude hned zítra, Skreemr vám jednoho (a to doslova) dne umožní posnídat v Praze, naobědvat se v New Yorku a povečeřet v Sydney.
Více o Skreemru a nadzvukové rychlosti:
