William Gadoury je patnáctiletý kluk z kanadského Quebecu. Odmalička se zajímá o kulturu středoamerických Mayů. Jednou, když prozkoumával staré mapy, všiml si, že Mayové stavěli svá města na divných místech – daleko od řek a úrodných oblastí. Říkal si: Proč tak pokročilou civilizaci nenapadne založit osadu někde, kde je pitná voda a dost jídla? Pak ho napadlo, že by to mohlo mít spojitost s astronomií. V ní totiž Mayové obzvlášť vynikali.
Zapomenuté město
Will si zapnul hvězdářskou aplikaci a zkusil najít pojítko mezi postavením hvězd a umístěním nejdůležitějších měst Mayů. A skutečně ho našel! Pozice dvaceti hvězd na nebi odpovídala velkým sídlům – jedno město ale jako by chybělo. Kdyby na to přišel Indiana Jones, určitě by si nasadil klobouk a naskočil na první letadlo do Mexika. Willovi je ale patnáct let a bez rodičů se nikam jen tak nedostane. Rozhodl se proto záhadu prozkoumat ve stylu 21. století.
Je to pravda?
Z polohy hvězd vypočítal, kde by se "chybějící" město mělo nalézat. Souřadnice zadal do programu Google Earth a důkladně prozkoumal zobrazený satelitní snímek. Rozlišení takto veřejně dostupných snímků je velmi dobré – jeden pixel (obrazový bod) obvykle pokrývá plochu několika desítek metrů, někdy ještě méně. Will proto mohl na snímku najít zvláštní obdélník. Usoudil, že by to mohly být trosky mayské pyramidy. Místo leží uprostřed zarostlé džungle na mexickém polostrově Yucatan – proto nikdo neodhalil jeho dávnou historii. Ztracené město nazval Ohnivá ústa.
Bohužel ne. Ale…
Skuteční vědci jeho objev vyvrátili s tím, že jde s největší pravděpodobností o zarostlé kukuřičné pole. Navíc žádný výzkum neprokázal, že by Mayové skutečně stavěli města podle konstelací hvězd. Willovi ale drží palce do budoucna a věští mu velkou vědeckou kariéru. Jeho amatérský výzkum je skvělý příklad tzv. občanské vědy. To znamená, že vědu nedělají jenom odborníci s několika vysokoškolskými diplomy – díky internetu může přiložit ruku k dílu každý.
Zapojte se taky!
U mladého Kanaďana stála za objevem neobyčejná zvědavost a zájem o indiánskou kulturu. Jde to ale i snáz. Stačí si stáhnout ten správný program. Nejčastěji se můžete zapojit do vědeckých projektů, které potřebují pomoci se sběrem a tříděním dat. To bylo běžné už před internetem. Třeba už od roku 1890 se mohli ve Spojených státech dobrovolníci přihlásit do meteorologického programu. Každý den měřili před domem teplotu, množství srážek a podobně. Výsledky pak zapisovali a posílali vědcům.
Fotopátračka
Dnes se pracuje hlavně s tříděním obrázků. Třeba vozítka, která jezdí po Marsu,
nafotí statisíce obrázků – a ty musí někdo prozkoumat a objevit na nich zajímavé úkazy. Proč byste to nemohli být vy a desítky tisíc dalších? Ti, kteří mají rádi zvířata, můžou pro změnu zkoumat obrázky z fotopastí v národních parcích.Vaše práce pomůže vědcům překonat problém s výkonem počítačů – ty na jednu stranu dokážou vytvořit obrovské množství dat, na druhou stranu jim chybí inteligence, která by ta data prozkoumala. Naučit počítač, aby na fotce poznal hrocha od nosorožce, představuje často neřešitelný úkol. Člověk to ale zvládne raz dva.
Pro opravdové nadšence
Pokročilejší je občanská věda, pro kterou potřebujete speciální vybavení. Tak funguje třeba český Projekt mapování noční oblohy (skyquality.com). Abyste se do něj mohli zapojit, potřebujete speciální přístroj na měření světelného znečištění SETI, průkopník SQM. Podobné je to s astronomickými projekty. Například mezinárodní kampaň Globe at Night vás naučí, jak najít na noční obloze určité souhvězdí. Vy ho pak budete pozorovat a pomocí interaktivní tabulky na internetu zaznamenávat, kdy a za jakých podmínek je vidět. Více se dozvíte na stránkách globeatnight.org.
Hrajte pro dobrou věc
Popularitě občanské vědy napomohl i boom mobilních zařízení. Dnes si stačí třeba v autobuse cestou do školy zapnout aplikaci a pustit se do výzkumu. Skvělým příkladem byla třeba mobilní hra Genes in Space, která se objevila před dvěma lety. Navrhli jste si v ní vesmírnou loď a sbírali jste vzácné materiály. Na první pohled by se zdálo, že je to standardní klikačka na telefon. Ve skutečnosti jste ale hraním pomáhali hledat vzorce v chování buněk, které vědci zkoumali při hledání léku na rakovinu. Zkuste to i vy. Pomáhat dobré věci nebylo nikdy pohodlnější než dnes!
SETI, průkopník občanské vědy
Prvním celosvětovým projektem občanské vědy na internetu byl už na konci minulého století program SETI@home. Každý, kdo se k němu přihlásil, si z internetu stahoval balíčky dat z vesmírného radioteleskopu a využil výkon svého počítače k tomu, aby v nich našel mimozemské signály. Program měl ale ještě jeden úkol – dokázat, že několik milionů propojených domácích počítačů může vytvořit ohromnou výpočetní sílu a pomoci tak výzkumu. Což se mu povedlo i přesto, že na žádný mimozemský signál zatím nenarazil.
Zapojte se do vědy!
QUANTUM MOVES
Dánští fyzikové chtějí postavit kvantový počítač. Ve hře ovládáte pinzetu, s jejíž pomocí přesouváte atom. Ten se chová podobně jako kapalina. Vaším úkolem je přemístit atom co nejrychleji a přitom ho co nejméně rozpohybovat. Hra zaznamenává váš čas i přesnost a obdaruje vás určitým počtem bodů.
Každý pokus s vysokým skóre se uloží a tvůrci ty nejlepší sekvence pohybů použijí přímo pro přesun atomů ve svém kvantovém počítači.
scienceathome.org/games/quantum-moves
SNAPSHOP SERENGETI
Národní park Serengeti leží v Tanzanii. Je to jedno z největších chráněných území v celé Africe a najdete tu lvy, zebry, žirafy i slony. Kde se zrovna zvířata nacházejí? Po celém parku najdete více než dvě stě fotopastí zachycujících jejich pohyb. Vaším úkolem je podle fotky správně určit živočišný druh. Je to jednoduché – máte na výběr všechna zvířata, která v parku žijí, a to i se základním popisem. Kromě toho tedy slouží i jako ideální lekce africké fauny.
BE A MARTIAN
Chtěli byste prozkoumávat Mars? Stačí si stáhnout apku na mobil! Vytvoříte si virtuální marsovskou identitu a můžete označovat, co vidíte na obrázcích z vozidel, které prozkoumávají povrch rudé planety. Kdo ví, třeba to budete vy, kdo na obrázku jako první objeví malé zelené mužíčky!
EYEWIRE
Na sítnici oka naleznete ohromné množství nervových buněk, které nám pomáhají vidět. Hru EyeWire navrhli vědci, kteří sítnici zkoumají.Když ji spustíte, objeví se před vámi počítačový 3D obraz jedné nervové buňky v oku. Vaším úkolem bude buňku prozkoumat a správně rozpoznat její části. Hraje se samozřejmě na skóre,tabulku nejlepších hráčů a dočkáte se i vtipných bonusů.
NÁŘEČÍ ČESKÝCH STRNADŮ
Jednoznačně nejzábavnější občanskovědní projekt vznikl v naší zemi. Jmenuje se Nářečí českých strnadů a má za úkol zmapovat, jak se liší zpěv strnadů třeba v okolí Prahy a na jižní Moravě. Zapojit se můžete i vy. Stačí se vydat do přírody, najít strnada a na mobil nebo foťák nahrát jeho zpěv. Jak poznat zpěv strnada? Vše důležité se dozvíte webovkách projektu.
