Na kometě: Konec mise sondy Rosetta

Na konci září byla završena mise sondy Rosetta. Jako vůbec první sonda v historii zkoumala kometu z její oběžné dráhy a její robotický modul na kometě dokonce přistál.

Více než dva roky obíhala evropská kosmická sonda Rosetta okolo komety s názvem 67P/Čurjumov-Gerasimenko. V pátek 30. září 2016 byla mise sondy ukončena nárazem do povrchu. Bylo to nutné: Kometa se vzdaluje od Slunce a sondě se postupně snižoval přísun energie pro solární panely. Současně docházelo palivo potřebné ke korekcím dráhy. Poslední fotografii poslala Rosetta z výšky pouhých 20 metrů.

Nový svět

Sonda Rosetta se do vesmíru vydala v březnu 2004. Během své cesty vstříc kometě prolétla okolo dvou planetek a také využila gravitace Země a Marsu k dalšímu letu. Už když se přibližovala ke svému hlavnímu cíli, začala odhalovat jeho velmi zajímavý tvar. Někomu kometa připomíná kačenku do vany, jinému burský oříšek. Rosetta zjistila, že 67P/Čurjumov-Gerasimenko je vlastně slepenec dvou komet. (Není to ale důvod, proč má v názvu dvě jména. Čurjumov a Gerasimenková jsou astronomové, kteří kometu v roce 1969 objevili.) V srpnu 2014 byla Rosetta navedena na oběžnou dráhu tělesa a začala přinášet vůbec nejpodrobnější fotografie komety v historii. Vědci měli před sebou nový a nepoznaný svět.

Zajímavý povrch

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko je asi 4 km dlouhá. Její povrch je nečekaně pestrý – objeveny byly balvany, útesy, trhliny a dokonce písečné duny. Kometa samozřejmě nemá atmosféru, takže duny vytváří tryskající plyn a prach. Sonda pořídila obrovské množství detailních snímků povrchu a samozřejmě také získala mnoho údajů o tělese. Jak se kometa blíží ke Slunci, uvolňuje se z jejího povrchu plyn a prach a vzniká chvost. V dalekohledu jsou komety vidět jako mlhavé obláčky s dlouhými chvosty z prachu a plynu. Díky nim si vysloužily přezdívku "vesmírné vlasatice". Rosetta změřila, že se z komety za jediný den uvolnilo až 100 tisíc tun vody. 67P/Čurjumov-Gerasimenko se přitom na své protáhlé dráze nedostává ke Slunci blíže než Země. Aktivita jiných komet bude ještě větší.

Vznik života

Komety jsou špinavé ledové koule. Právě voda vědce velmi zajímala: Existuje teorie, že velkou část vody na Zemi dopravily komety. Rosetta ale zjistila, že voda na kometě má jiné vlastnosti než pozemská voda, takže teorie nejspíše nebude správná. Na druhou stranu objevila některé stavební kameny života, například aminokyselinu glycin, která se vyskytuje v bílkovinách, nebo fosfor, který obsahuje velké množství biologických struktur včetně molekul DNA.

Poskakující modul

V listopadu 2014 vysadila Rosetta na povrch komety malý modul Philae. Přistání ovšem neproběhlo úplně podle představ vědců. Na povrchu komety je velmi malá gravitace. Pro návrat do vesmíru byste nepotřebovali žádnou raketu, stačilo by se jen odrazit. Vystřelovací harpuny se měly postarat o to, aby se modul neodrazil zpět do vesmíru, ale nefungovaly správně. Philae se několikrát odrazil od povrchu a nakonec skončil v temné trhlině, kde nemohl využívat energii ze Slunce. Než se mu ale vybily baterie, dokázal poslat slušné množství dat. Vědci s ním pak ještě několikrát navázali spojení a krátce před koncem mise Rosetty se Philae podařilo přesně lokalizovat. Sonda Rosetta pak dopadla jen asi 2 km od něj.

Jak voní kometa?

Komety kvůli svému složení nevoní, spíš páchnou. "Parfém" z komety by byl mixem zápachu zkažených vajec (sirovodík), koňských stájí (amoniak), hořkých mandlí (kyanovodík) v kombinaci se štiplavým a dusivým zápachem formaldehydu a špetkou alkoholu (metanol).