Po projížďce na stroji Boxxbike můžeme prohlásit, že jsme našli dokonalého křížence. Bere si něco z horského kola i z enduro motorky. Pokud jste cyklista, zažijete na něm výjimečný pocit obrovského výkonu pod zadkem, který vám horák nebo obyčejné elektrokolo nemůže poskytnout. Pokud jste dospělý motorkář (předpokládáme, i takoví se mezi čtenáři ábíčka najdou), vychutnáte si pro změnu pohodovou projížďku i tam, kam běžná motorka kvůli hlučnému motoru nesmí. Jsou to například národní parky nebo chráněné krajinné oblasti.
Stavba superkola
Na Boxxbiku začali pracovat loni před Vánoci dva bratři z Vlašimi – David a Petr. Prvním impulzem pro ně byla koupě klasického elektrokola Haibike. Po několika jízdách bráchové zjistili, že elektromotor o výkonu 250W jim zdaleka nestačí. Zkoušeli vyladit motor k vyšším otáčkám, ale pořád to nestačilo – zjistili, že chtějí kolo s výkonem terénní motorky. Začali proto experimentovat s různými typy rámů a motorů. Díky svému nadšení a víkendům stráveným v dílně dokázali během několika měsíců sestavit pojízdný prototyp.
Tři režimy jízdy
Jak se na Boxxbiku jezdí? Než jsme nasedli, moc jsme mu nevěřili. Říkali jsme si, že jako kolo je Boxxbike nesmyslně těžký, motor příliš silný a jako motorka nás zase bude zbytečně nutit ke šlapání. Jakmile jsme ale položili nohy na pedály a ucítili tah motoru, změnili jsme názor. Před jízdou si na multifunkčním displeji nastavíte jízdní režim. První z nich umožní motoru pracovat jen na 250W, tedy na nejvyšší povolený výkon na silnicích. Druhý už vám dá pocítit sílu elektromotoru o výkonu 4500W a na rovince si užít silnou akceleraci. Třetí a nejsilnější režim se pak hodí vysloveně pro sportovní jízdu v lehkém terénu.
Rychlejší, než se zdá
Motor nereaguje na vaše šlápnutí plynule jako klasické kolo. Záběr přijde až poté, co šlapkou objedete půlkruh. Při jízdě to znamená zhruba půlvteřinové zpoždění. Kromě šlapání máte ale také možnost zrychlovat pomocí páčky na pravém řídítku. Ta odpovídá okamžitě. Jakmile ji palcem začnete stlačovat dolů, motor vám plynule přidá plyn. Na nejsilnější režim není problém uhánět průměrnou rychlostí přes 50 km/h, a to stačí jen zlehka šlapat nebo palcem šimrat plyn. Fotograf a kaskadér Honza dokonce rozšlapal Boxxbike na 75 km/h!
Elektrokolo Boxxbike • Zdroj: ABC/Pavel Dobrovský
Supertichá motorka
Jak šlapání, tak řízení s plynem je zábavné. Každý si však oblíbí něco jiného. Zatímco šéfredaktora Zdeňka bavilo hlavně spojení šlapání a supersilného motoru, Honza a já jsme nešlapali vůbec a jen si na řídítkách přidávali plyn. Záleží jen na vás, zda budete Boxxbike řídit jako kolo nebo jako motorku. V obou případech si můžete vychutnat tichý elektromotor. Díky němu nejste slyšet víc než běžný cyklista, což jsem si ověřil na vlastní kůži. Když jsem na cestě před sebou narazil na dva houbaře, vůbec mě neslyšeli – a to jsem jel rychlostí 50 km/h. Až když jsem na ně zavolal, překvapeně se otočili a nechali mě kolem sebe prosvištět.
Dvoukolé dobrodružství
Kolo díky kvalitnímu odpružení vepředu i vzadu sedí perfektně na trase. Kořeny nebo kameny vystupující z lesní cesty zdolá hladce a nevadí mu ani zorané pole – alespoň za dobrého počasí. Ke stabilitě přispívá i vysoká hmotnost. Bez elektrického pohonu je kolo samozřejmě neohrabané a na rozdíl od běžného elektrokola nemáte šanci utáhnout ho jen vlastním šlapáním. Naštěstí dojezd na jedno nabití je okolo 100 km, takže moc nehrozí, že se baterie vybije po chvilce jízdy. Tvůrci Boxxbiku v tuto chvíli nabízejí testovací jízdy a připravují se na sériovou výrobu. Kola chtějí co nejdříve začít půjčovat jako zážitkovou jízdu. Držíme jim palce!
Boxxbike
Váha: 60 kg
Dojezd: 100 km
Doba nabíjení: 4 hodiny
Boxxbike slovy testerů
Pavel
Tohle ani James Bond neměl! Zrychlení při největší spotřebě bere dech – a přináší adrenalin. Hodně adrenalinu.
Zdeněk
I když jsem čekal, že to bude nářez, stejně mě překvapilo, jak moc je to kolo silné a už na střední stupeň výkonově předimenzované. Přesto je to úžasný zážitek, který si určitě chci zopakovat.
Tomáš
Boxxbike mě nadchnul hlavně jako ekologická motorka. Svištěl jsem lesem a přitom jsem byl jeho součástí, a ne příšera, která hlukem zahání všechno živé okolo.
Honza
Vodvaz, nářez! Akcelerace mi dala pocit jako v kokpitu stíhačky a při ohromující rychlosti 75 km/h jsem se cítil jako pilot kamikaze.
