Hyperloop se snaží zkombinovat výhody pozemní a letecké dopravy na střední a velké vzdálenosti. Jedná se svým způsobem o „potrubní přepravu“. Celé potrubí je hermeticky uzavřeno a je v něm vytvořen podtlak, nikoliv však úplné vakuum. V přední části přepravní kapsle je kompresor, který nasává zbylý vzduch v potrubí, a vyfukuje ho pod kapsli, takže ji tím nadnáší.
Rychlý jako blesk
Pohyb kapsle je zajištěn silnými elektromagnety na dně potrubí stator, které pomocí magnetického pole kapsli (rotor) urychlují, případně zpomalují. Kapsle je samozřejmě hermeticky uzavřena a je vybavena akumulátory pro pohon kompresoru. Celý pohyb potrubím je „bezkontaktní“ a není tedy třeba řešit ztráty třením, díky čemuž je možné dosahovat rychlostí 1000-1200 km/h.
Vizionářská myšlenka
S myšlenkou přišel Elon Musk, jehož firma SpaceX zároveň jako první úspěšně vyzkoušela princip pohonu v praxi. Nápadu se hned chytilo několik technologických firem a univerzit a v současné době probíhá vývoj i praktické testy. Jednotlivé týmy jsou finančně podporovány firmou SpaceX, která vyhlásila soutěž „Hyperloop Pod Competition“, kde jsou hodnoceny, testovány a posuzovány zmenšené modely přepravních kapslí.
Jak to bude vypadat?
Hyperloop je primárně zamýšlen, jako systém přepravy osob a menších nákladů. Z větší části mělo potrubí být vedeno po povrchu země, respektive nad jeho povrchem. Konstrukce by byla uchycena na pylonech, které tlumí nárazy větru, či dokonce zemětřesení. O napájení by se postaraly fotovoltaické panely, umístěné seshora potrubí - měly by stačit na kompletní napájení, takže by se jednalo o energeticky soběstačný systém.
Spojení velkých měst
Tento nový způsob přepravy by měl částečně nahradit leteckou a vlakovou dopravu v rámci kontinentů. Mezikontinentální spojení, ať už nad nebo pod hladinou oceánu skýtá rizika, jako pohyb tektonických desek, silné proudy nebo velké vlny při bouři. Je tedy otázkou, zdali se někdy podaří zcela nahradit leteckou přepravu, která má v tomto zatím navrch.
Trubkou do Vídně
Hyperloop nezůstal nepovšimnut vládami zemí a soukromými přepravci. Zároveň s technologickým vývojem probíhají nejrůznější studie a úvahy o propojení velkých měst. První cestující si budou pravděpodobně moci užít zhruba deset až dvacet minut dlouhou cestu mezi Los Angeles a San Franciscem v USA. Evropa nezůstává pozadu, je docela dobře možné, že spojení Praha - Brno - Bratislava - Vídeň bude realizováno, jako jedno z prvních na Starém kontinentu.
