Vědci, kteří vyvíjí roboty, často hledají nové nápady v přírodě. Ta totiž na rozdíl od nich měla celé stovky milionů let na nalezení toho nejefektivnějšího způsobu chůze, letu nebo plavání. Málokdo ale dovede přírodní zákony propojit s moderní technologií tak šikovně jako výzkumníci z Laboratoře pro inteligentní systémy ve švýcarském Lausanne.
Peří z vaty
Jejich nový projekt odkoukává od ptáků. Za schopnost manévrovat ve vzduchu vděčí přesné kontrole křídel. Mohou s nimi za letu mávat, měnit jejich sklon i tvar, a to až na úrovni jednotlivých pírek. Nejdůležitější jsou přitom letky na konci křídel. Vědci chtějí podobné schopnosti dát bezpilotním letounům. Jejich nový experimentální model se snaží ptáky co nejvěrněji simulovat. Sestrojili co nejlehčí dron s křídly z kompozitního materiálu, na jejichž konce umístili lehoučkou napodobeninu peří z minerální vaty a nylonu. Peří lze pomocí elektromotoru rozpínat a zase stahovat.
Přirozené klapky
Systém navržený vědci se svou propracovaností samozřejmě nemůže rovnat své živé předloze. I tak se ale opeřený dron ukázal jako vynikající letec. V případě, že potřebuje létat "agresivně" s prudkými otáčkami a střemhlavou akcelerací, roztáhne křídla do plné šíře. Pokud naopak bojuje se silným protivětrem, může křídla stáhnout a zajistit si tak stabilní pozici. Technologie se osvědčila i při zatáčení - díky umělému peří dron nepotřebuje klapky, které známe z letadel.
Křídla místo vrtulí
Švýcarští vědci jsou přesvědčeni, že opeřené drony si mezi bezpilotními letouny najdou svoje oprávněné místo. Zejména ve městech, kde jsou zapotřebí náhlé a prudké zatáčky. Opeřený dron by mohl být nesrovnatelně obratnější než současné vrtulové modely. Třeba jako expresního kurýra ve velkoměstě budoucnosti si ho představit dovedeme. A vy?
Roboti ze Švýcarska
CURVACE: Oči jako vážka
Řada zvířat (hlavně z hmyzího světa, ale třeba i krabi) vidí svět složenýma očima. To znamená, že jejich orgány zraku tvoří několik tisíc malých oček. Každé z nich se přitom dívá jiným směrem a jeho majitel tak vidí svět v mnohem širším úhlu. Něco podobného sestrojili i vědci z laboratoře v Lausanne. Robooko zvané CURVACE se také skládá z několika vrstev miniaturních obvodů. Umí rozpoznat pohyb ve tmě i v poledním slunci a na rozdíl od klasické kamery nepotřebuje ostřit. Podobnou technologii bude možné použít třeba pro bezpečnou navigaci aut a letadel.
RoboGen: Robotická evoluce
Jak nám může 3D tisk pomoci ve vývoji stále dokonalejších robotů? Laboratoř inteligentních systémů vyvinula tzv. RoboGen. Jde o open-source program zdarma ke stažení. Najdete v něm vymodelované díly na sestavení robotů, které si můžete vytisknout na domácí 3D tiskárně. Nadšenci tu budou moci sdílet svoje vlastní robotické zlepšováky a diskutovat o tom, jak stávající díly dotáhnout k dokonalosti. Cílem je propojit zájemce o robotiku a společnými silami pak vyvinout pokročilé roboty, kteří budou levní, snadno sestavitelní a ovladatelní pomocí elektronické Arduino, s níž RoboGen spolupracuje.
