Norské pobřeží patří k nejkomplikovanějším na světě. Odtávání prastarých ledovců a jejich pohyb vytvořily v pevnině hluboké, dlouhé a spletité příkopy, které zaplnila mořská voda. Tak vznikly fjordy, kvůli kterým jezdí do Norska stovky tisíc návštěvníků ročně. Fjordy jsou totiž krásné na pohled. Zároveň komplikují Norům, jejichž ekonomika do značné míry stojí na mořské dopravě, život. Dostat zboží z jednoho hlubokého fjordu do vedlejšího znamená plout dlouhé hodiny a riskovat přitom ztrátu nákladu na rozbouřeném moři.
Díra v zemi
Podle inženýrů z norské státní firmy Kystverket patří plavba mezi fjordy Moldefjordem a Kjødepollen na severozápadě země k nejrizikovějším v celé zemi. Přitom jsou oba zálivy odděleny pouze necelými dvěma kilometry poloostrova Stadlandet. Pevninu v tom místě sice protíná státní silnice číslo 618, ale její kapacita nestačí na přepravu rozměrných a četných nákladů. Proto se Norové rozhodli Stadlandet prokopat tunelem pro námořní dopravu. Dobu plavby výrazně neurychlí, ale minimalizuje riziko potopení lodě v bouři a sníží náklady na pohonné hmoty.
Mezi vodou
Stavba tunelu pro lodě je mnohem náročnější než vybudování průplavu. Ty už se lidstvu podařilo vykutat mnohokrát, třeba v Suezu nebo v Panamě. Uzavřený tunel je pro důlní inženýry mnohem náročnější na stavbu. Pravda, v Norsku s nimi mají zkušenosti, dohromady jich v zemi napočítáte přes tisícovku, jenže jde o silniční tunely. Při stavbě na ně nenaléhá z obou stran mořský živel. Stavaři se tak při projektování tunelu pro lodě musí přizpůsobit nejen soudržnosti horniny, ale také tlaku vodní masy.
Pětinásobný tunel
Podle návrhu povede 1700 metrů dlouhý tunel skrz pevninskou šíji vysokou 335 metrů. V první fázi dvě skupiny horníků a standardní stroje prokopají pevninu z obou stran úzkým tunelem. Jakmile se potkají uprostřed, začnou tunel rozšiřovat a zpevňovat jeho strop stříkaným betonem. Následně připraví doplňkové tunely pro odvoz vykopaného materiálu směrem k moři. Odvozové cesty stejně jako tunel budou nad hladinou moře a kamení se z nich dobře naloží na připravené transportní lodě.
Kamenné zátky
Teprve po ustanovení pracovních koridorů začne pořádná kopáčská legrace. Stroje začnou odstraňovat spodní vrstvy, v několika postupných vrtech. V podstatě vykopou pět tunelů, než se podlouhlá prostora rozšíří na požadovaných 36 metrů na šířku a 49 metrů na výšku. Podle odhadů odvezou transportní lodě na hluboké moře kolem 8 milionů tun horniny. V průběhu čtyř let výkopových prací dovnitř mořská voda nepronikne. Na uzdě ji podrží kamenné "zátky" – skalní stěny téměř tři metry široké na obou koncích tunelu. Ve finále budou prolomeny a tunel zaplaví dvanáct metrů vody.
Rušný tunel
V matematických modelech počítají inženýři s kapacitou 100 lodí denně. Nepůjde o malé jachty nebo veslice. Tunelem proplují rozměrné nákladní a turistické lodě, jejichž bezpečí před ztroskotáním na volném moři mnohonásobně vzroste. Vstupní části tunelu navíc budou zakomponovány do krajiny tak, aby ji namísto neurvalého rušení hezky doplňovaly. Vznikne tak další lákadlo pro turisty, kteří vedle fjordů dostanou možnost obdivovat, jak se s nimi lidský důvtip vypořádal. Se stavbou se začne nejdříve roku 2019.
První evropský tunel pro lodě
Celých 7 kilometrů měří lodní tunel Rove, který vznikl roku 1927 na 81 kilometrů dlouhém kanálu spojujícím francouzské město Marseille s řekou Rhôna. S šířkou 22 metrů a výškou 11 metrů patřil ve své době mezi zázraky stavařiny. Uzavřen byl roku 1963, kdy se část tunelu zřítila a znemožnila plavbu.
