Oceány tvoří zhruba tři čtvrtiny povrchu naší planety. Sedm a půl miliardy lidí se tedy tísní na poměrně malém prostoru. Zatím nám to stačí, ale za necelých sto let čeká naše potomky pěkná tlačenice – podle nejodvážnějších předpovědí bude roku 2100 žít kolem 18 miliard lidí. Na otázku, kam se všichni vejdou, existuje mnoho odpovědí. Řešení slibuje rozšiřování měst do výšky, osidlování polárních a subpolárních oblastí nebo vytváření umělých ostrovů. S rizikem stoupání mořské hladiny však budování souše spojené s mořským dnem nepůsobí jako nejbezpečnější nápad.
Moderní archy na vlnách
Mnohem zajímavější možnosti poskytují kolonie, které v oceánu plovou jako lodě a ke dnu jsou uchyceny kotvami. V případě zvyšování mořské hladiny se ukotvení jednoduše prodlouží, případně celá kolonie odpluje do bezpečných míst. Přestože to zní jako z vědecko-fantastické literatury, podobných projektů existuje hodně a jeden z nich má šanci stát se realitou. Začátkem letošního roku se potkali američtí podnikatelé ze soukromého institutu Seasteading se zástupci Francouzské Polynésie (jde o tichomořský stát složený ze zhruba 118 ostrovů) a odsouhlasili stavbu prvního plovoucího města v historii.
Mořské lego
Nepředstavujte si ale, že by plovoucí město vypadalo jako jeden velký ponton s chatkami nebo jako letadlová loď s paneláky. Ve skutečnosti nebude na pohled moc hezké (u našeho článku vidíte pouze návrhy). Po důkladné analýze všech možností navrhují inženýři spustit na vodu čtvercové nebo pentagonové moduly o straně 50 metrů a s výškou 5 metrů. Samotná platforma je dutá se zpevňujícím žebrováním jako v lodích a na předem určených místech se připojuje k dalším stejným strukturám. Tím se celý komplex rozšiřuje a stabilizuje proti převrácení ve vysokých vlnách. Kromě oceli a betonu převládají v konstrukci kompozitní materiály, které jsou odlehčené a snadno se udržují, nicméně jejich výroba je finančně nejnáročnější. Spojení několika modulů poskytne stovky metrů čtverečních pro stavbu domů a zavádění infrastruktury.
Jako doma
Je to jako v Minecraftu: Jakmile vybudujete dostatečně velkou a stabilní základní plošinu, můžete si na ní stavět skoro vše, co chcete. Hotely, několikapatrové obytné domy, kanceláře, elektrárny, parky a restaurace – zkrátka obvyklé stavby z normálního města budou stát i na plovoucích ostrovech. Výška domů nepřesáhne pár poschodí a svými zdmi mají krýt silnice a parky před mořským živlem. Důležitý bodem je zajištění bezpečnosti obyvatel před tropickými bouřemi nebo tsunami způsobenými výbuchem podmořské sopky. Jakmile k něčemu podobnému dojde, nastane čas na přesun.
Městský vláček
Umístění mořských kolonií má přísná kritéria. Architekti berou v potaz hloubku, mořské proudy, proměnlivost počasí a dostupnost z nejbližší kontinentální pevniny. Přesto může dojít k nepředpokládané události, která ohrozí životy a majetek obyvatel. S dostatečným předstihem se platformy odpoutají a zůstanou spojené jen jedním lanem. Speciální tažné lodě pak odtáhnou město po částech nebo najednou do bezpečných vod. Táhnout takový vlak naskrz oceánem je ale přeci jen riskantní, a tak se uvažuje o speciálních napůl ponořených lodích, které by městské bloky nadzvedly zespoda a přepluly s nimi do bezpečí.
Modrá revoluce
Technická stránka plovoucích ostrovů je sice vzrušující, ale projekt má fungovat soběstačně i v ostatních ohledech. Elektřina ze solárních panelů stejně jako recyklace odpadní vody a sběr dešťové nikoho příliš nepřekvapí, ale jídlo a pohonné hmoty ze speciálních farem – to už je jiná. Pod názvem Projekt Oáza se skrývá městský "metabolismus," který zásobuje obyvatele jak kalorickými hodnotami, tak biopalivem z nádrží s řasami. Čerstvá zelenina z hydroponických farem a ryby ze sádek mezi moduly pak tvoří podstatnou část jídelníčku ostrovanů a dají se i vyvážet na pevninu postiženou nedostatkem jídla nebo hladomorem.
Věda žije!
První plovoucí města zajistí bydlení, práci a jídlo pro 250 lidí. Kromě udržování farem a sem tam nějakého toho útěku před tornádem se budou zabývat vědeckou činností. Hlavní oblasti výzkumu zahrnují vylepšování technologií pro soužití s přírodou, ale stranou nestojí ani snaha o zlepšení lidské civilizace jako takové. Podnikatelé z institutu Seasteading předpokládají, že rozlehlé ostrovní slepence přinesou zásadní zlepšení kvality života pro obyvatele chudých zemí. Jednoduše se přesunou na moře, kde vytvoří nové ostrovní státy. Lidé například z válkou postižených krajin zde mohou najít nový nebo přechodný domov. Odborníci dokonce věří, že taková migrace na moře může vést ke snížení počtu občanských válek.
Čističky vzduchu
Čím více lidí bude na ostrovech žít, tím větší bude spotřeba jídla a tím i požadavky na zmíněné zelené farmy s řasami. Ty dokáží absorbovat oxid uhličitý z atmosféry, čímž ulevují životnímu prostředí. Dvě tuny řas pohltí až tunu CO2 a řasy je následně možné zpracovat do biopaliva. Rostoucí ostrovní kolonie se tak mohou přímo podílet na zlepšování kvality životního prostředí a zároveň vydělávat na prodeji paliva na pevninu.
Nejistá nezávislost
Plovoucí ostrov je něco skvělého – zároveň má svá rizika. Vzhledem k tomu, že je umístěn na volné moře, nevztahují se na něj a jeho obyvatele zákony žádné země. Taková území jsou vyhledávána vědci, kteří chtějí rozvíjet výzkum za hranicemi vědecké etiky (například genetika, pokusy na lidech atp.). Plovoucí ostrovy se stejně tak dobře mohou stát útočištěm mezinárodně hledaných zločinců nebo srdcem mafiánských sítí. Lidé z institutu Seasteading říkají, že ostrované nebudou podléhat žádné centrální vládě, ale sami si zvolí, jakým způsobem si budou vládnout.
Ostrov na obzoru!
První kroky institut Seasteading už podnikl. Prototyp plovoucího ostrovu by měl vyplout za tři roky. Při počtu 150 obyvatel půjde spíš o satelitní vesničku závislou na pevnině. Jakmile se počet ostrovanů vyšplhá na 1500, bude jejich říše závislá pouze na občasných dodávkách z pevniny. A jakmile jich bude 15 000, stane se ostrov tak rozlehlým a samostatným, že už nebude pevninu vůbec potřebovat. Snad se nám potom neztratí na moři!
Ryby v kleci
Rybí farmy stavěné u pobřeží zatěžují přírodu a ani samotným rybám nedělají dobře. Skupina ekologů a mořských biologů proto vymyslela kulovité klece, které v rámci projektu Velella vyhazují do volného moře a nechávají unášet proudem. Obyvatelem klece je kranas oceánský. Ryby zůstávají ve svém přirozeném prostředí, mají přirozený přísun potravy a do jedné klece se jich vejde kolem dvou tisíc. Společně s firmou Lockheed-Martin plánují ekologové konstrukci klecí pro 150 000 ryb.
The World: Plovoucí panelák
Téměř 200 metrů na délku má zaoceánská loď The World, na které můžete vlastnit soukromý byt. Dohromady jich je 196 a vlastníci jsou ze 45 zemí světa – proto je i název lodi trefný (The World znamená Svět). Na rozdíl od plovoucího ostrova jsou však obyvatelé zcela závislí na dodávkách z pevniny. The World není jedinou lodí – obytným komplexem. 296 metrů dlouhá Utopia bude spuštěna na vodu letos a nabídne 199 bytů a hotel s 218 pokoji.
