Američan Elon Musk je mezi podnikateli a vizionáři hotovou celebritou. Jakýkoliv jeho projekt je tak přitažlivý, že ho okamžitě začne pozorně sledovat celý svět. Počítejte s námi: vesmírné lety SpaceX. Elektroauto Tesla. Výzkum propojení lidského mozku s umělou inteligencí Neuralink. Sluneční farmy na elektřinu. Anebo Hyperloop, tunelovitá konstrukce, ve které téměř rychlostí zvuku jezdí nákladní vlaky na magnetických kolejnicích.
Hyperloop funguje!
Zprávy o Hyperloop se v ábíčku objevily mnohokrát, nikdy jsme ale nemohli napsat: Už to jede! To se nyní mění. Na konci července proběhl druhý zatěžkávací test prototypu vlaku budoucnosti. Modul XP-1 od společnosti Hyperloop One dosáhl na testovacím okruhu DevLoop v americkém státě Nevada rychlosti 310 kilometrů v hodině a ujel 437 metrů. To znamená, že souprava poháněná magnetickou levitací skrz potrubí není jen zběsilým snem megalomanského podnikatele.
Magnetická jízda
Hyperloop přitom není až tak přelomový, co se týče konstrukce. Magnetickou levitaci využívají vlaky typu Maglev, které dnes jezdí převážně na testovacích okruzích, kromě letiště v Jižní Koreji, kde na krátkou vzdálenost přepravuje cestující. Princip pohonu spočívá v odpuzování soupravy od magnetických cívek zabudovaných do koryta tratě. Ty zároveň dodávají soupravě rychlost, kterou ovšem omezuje odpor vzduchu. Proto je Hyperloop v troubě. Tedy, v trubce.
Rychle a zběsile
Tlak vzduchu v tubusech Hyperloop odpovídá výšce 60 kilometrů nad zemí. Najdete zde minimální odpor vzduchu a souprava se proto řítí dopředu jako namydlená, dokud nedosáhne kritické rychlosti – v tomto případě kolem 1100 kilometrů v hodině. Pro dosažení takové rychlosti, říkají inženýři, bychom potřebovali na testovacím okruhu další dva kilometry potrubí. K tomu dojde již během letošního nebo příštího roku. Pro přepravu zboží nebo lidí to znamená zkrácení cestovního času z hodin na desítky minut. Například z Brna do Prahy byste dojeli za 18 minut. A protože se řídkým vzduchem špatně šíří zvuk, není jízda téměř slyšet. Co ale dělat, když do uzavřeného prostředí pronikne vzduch?
Odsávání vzduchu
Kupodivu nedojde k výrazné explozi. Pevná a tlustá ocel, z níž jsou tubusy odlity, odolá silnému podtlaku nebo nenadálým tlakovým výkyvům. Přesto se dá očekávat, že tisíce kilometrů dlouhá dráha nebude úplně vzduchotěsná. Malé štěrbiny vzniklé mechanickým opotřebováváním nebo sesedáváním nosné konstrukce ale neovlivní bezpečnost provozu. Pumpy vysávající vzduch jsou četné a dostatečně výkonné, aby udržely soupravu v chodu i s malými prasklinami. Pakliže by skutečně došlo k výraznému poškození, vlak prostě a jednoduše začne zpomalovat a bezpečně doklouže do koryta.
Budoucnost nebude hned
Na rychlost 100 kilometrů v hodině se souprava při testování dostala za 1,85 sekundy. Lidským pasažérům by takové zrychlení neudělalo dobře, proto se počítá s podstatně pomalejšími rozjezdy, jejichž efekt bude podobný jako při startu letadla. Netěšte se ale, že byste se svezli už za rok. První vlaky budou určeny pro přepravu nákladu, teprve po nich se začnou zapojovat moduly pro cestující. Inženýry Elona Muska navíc čeká příští rok řada testů. Výstavbu prvních okruhů odhadují na rok 2021.
12. květen 2017
Uvedené datum se zapíše do učebnic dopravy. Právě tehdy proběhl první úspěšný test podvozku vlaku pro Hyperloop. Na magnetické trati jel přibližně 4 sekundy. Inženýři událost označují slovy Kitty Hawk podle názvu písečných dun, nad kterými poprvé testovali své letadlo bratři Wrightové roku 1903. Stejně jako oni doufají ve změnu dopravního provozu.
