89 metrů dlouhá HMS Narwhal potopila první nacistickou ponorku U-1 a několik lodí, převážně pomocí min. 23. července 1940 ale byla sama potopena. Pravděpodobným důvodem je útok německého bombardéru Dornier během letecké bitvy o Británii. Pilot bombardéru tehdy Narwhal našel poměrně bez problémů. Němcům se podařilo prolomit šifru (přečtěte si o tajných službách a šifrách), která zabezpečovala komunikaci Britského námořnictva. A to o prolomení nevědělo a veselo komunikovalo, takže některé lodě a ponorky (o jejich historii píšeme zde) byly vystavené jako kachny na střelnici.
Orel na dně
Nikdo neměl moc ponětí o tom, kde přesně k potopení došlo. A hledat vrak na dně moře je snad ještě horší, než hledat jehlu v kupce sena. Výzkumníci proto na Narwhal zapomněli a namísto toho se věnovali hledání vraku polské ponorky Orzeł. Podle dostupných informací měla ležet v Severním moři, 225 kilometrů na východ od Skotska. V době jejího potopení byla na útěku z nacisty okupovaného Polska a zřejmě se srazila s minou.
Technologie zasahuje
Polští badatelé ze skupiny Santi Diving při hledání Orzełu využili speciální podvodní 3D radar. Ten odráží do počítačů poměrně detailní odraz mořského dna, na kterém se podle nepravidelností dá vysledovat, zda pod vodou není umělý objekt. Nad jedním místem z dat vyšlo, že 94 metrů pod hladinou moře je nepřirozený objekt tvaru ponorky. Nejdříve se domnívali, že našli „svojí“ ponorku, ale díky přesnosti radaru zjistili, že objekt je o 4 metry delší než Orzeł. Ostatní rozměry navíc spíše odpovídaly Narwhalu. A skutečně, podle všech měření jde skutečně o ztracenou britskou ponorku.
58 mužů
V době plavby bylo na palubě ponorky 58 britských námořníků. Dno Severního moře se jim stalo temným a studeným hrobem. Jejich ostatky jsou stále v ponorce uvězněny a polští výzkumníci se společně s britskými kolegy snaží vypátrat rodiny námořníků. Ty by mohly doplnit zapomenuté příběhy vojáků a dopsat tak další z kapitol kroniky druhé světové války.
Chybějící ponorky
George Malcomson zakladatel archivu Národního Muzea Královského Námořnictva k celé věci poznamenal, že Britské Námořnictvo stále postrádá velké množství ponorek. A to nejen z období druhé světové války, ale i z té první. Dohromady jde o 70 plavidel. Důvodem je, že na moři se za války většinu času dodržoval radiový klid, takže ponorka se vydala na plavbu a když se nevrátila, tak nikdo ani nevěděl kdy, kde a jak se potopila. Pokud už se nějaký vrak podaří najít, tak je to obvykle z větší části náhoda. Ale i na tu se dá spoléhat, když něco hledáte. Nikdy totiž nevíte, jestli nenajdete na mořském dnu něco úplně jiného!
Přečtěte si také:
Návštěva ponorky U-9 v Muzeu ve Špýru
Muzeum ve Špýru III. - V ponorce U-9 • Zdroj: ABC
