Spojené království je už několik set let jednou z největších námořních velmocí na světě. A chce si své postavení udržet i nadále. Dvacítka mladých vědců a inženýrů z organizace UK NEST, která rozvíjí výzkum a rozvoj technologií v Britském královském námořnictvu, proto představila unikátní projekt Nautilus 100. Ukazuje v něm svou představu ponorek, které by měly křižovat oceány v roce 2067.
Admirál rejnok
Nejdůležitější ponorkou je mateřská loď Nautilus 100. Vypadá jako robotický rejnok manta a má sloužit jako velín a řídicí středisko. Vznikne pomocí 3D tisku. Jako materiál poslouží kombinace syntetických materiálů a supersilných kovových slitin schopná vydržet i extrémní tlak v hlubinách 1000 metrů a níže. Vnější plášť pak bude pokrývat zvukově izolační vrstva tlumící hluk, který vydávají motory a další stroje uvnitř ponorky.
Dokonale neviditelná budoucnost
Tlumení se běžně používá i v současnosti. Jelikož sonary reagují na zvukové signály, lze na nich kvalitně akusticky izolovanou ponorku zachytit mnohem obtížněji než hlučný stroj. Na rozdíl od gumových dlaždic, kterými se pro utlumení obkládají ponorky dnes, bude Nautilus 100 potažen jednolitou vrstvou šupin z grafenu – super tenké a super pevné formy uhlíku. A nejen to. Šupiny se napojí na elektrický ovládací systém, který skrze impulzy umožní měnit jejich tvar. Posádka tak získá možnost dokonale ztišit jakýkoli zvuk přesně tak, jak potřebuje.
Plavba v obří bublině
Pohon Nautilu zajistí dva systémy. Jeden slouží k tiché plavbě rychlosti třiceti uzlů na vzdálenosti tisíce námořních mil. Ten druhý funguje jako turbo režim určený pro boj nebo rychlý ústup. Co podle vědců uvede ponorku budoucnosti do pohybu? Věří, že nepůjde o naftu ani jádro. Sází na hybridní technologii, která bude spojovat elektromotor a bioreaktor generující energii z mořských řas. Turbo režim zase využije tzv. superkavitaci. To znamená, že se celá ponorka zahalí do obří plynové bubliny, díky níž se nebude muset potýkat s třecím odporem vody a popluje nevídaně vysokou rychlostí. Mimochodem – superkavitace využívá už v současnosti ruské torpédo Škval a Čína před pár lety oznámila, že už dokonce vyvíjí ponorku s touto technologií. Má se údajně pohybovat nadzvukovou rychlostí!
Příšera bez kormidla
Uvnitř Nautilu naleznete dvacetičlennou posádku. Ta bude ovládat loď čipem zabudovaným přímo v mozku, takže z paluby zmizí kormidla i palubní přístroje. Námořníkům postačí síla myšlenek. Kromě směrů budou svou myslí řídit i útočné a obranné systémy. A že jich nenajdete na palubě Nautilu málo! Jeho hlavní zbraní jsou miniaturní ponorky, o nichž píšeme dále. Jednu zbraň ale přeci jen prozradíme už teď – torpéda pro likvidaci nepřátelských střel, které bude moci posádka vyrábět přímo na palubě pomocí 3D tisku.
Průzkumný úhoř z hlubin
Mateřskou loď Nautilus mají doprovázet tři menší typy ponorek. První z nich se jmenuje Úhoř a půjde o bezpilotní ponorku. Nebo lépe řečeno o hejno podmořských dronů. Úhořů bude totiž celá řada a jejich hlavní úkolem se stane průzkum okolí. Své jméno nesou díky hadovitému pohybu, který chtějí vědci okopírovat od skutečných úhořů. Imitace přirozeného pohybu vodních živočichů umožní dronům, aby mohly prozkoumávat okolí stovek mil od mateřské lodi a přitom je nemohla postřehnout žádná nepřátelská ponorka. Posádka bude mít také možnost na strategických místech vypustit z Úhořů monitorovací mikrodrony a získat tak dokonalý přehled nad děním v oblasti.
Chemické sondy
Právě mikrodrony na chemické bázi jsou druhým typem ponorek, které chce Nautilus využívat pro svou podporu. Úhoři je budou moci uvolnit v tobolkách, které připomínají pro změnu svět rostlin. Z otevřené tobolky vyplují stovky miniaturních strojů osazených řadou senzorů. Tobolky však nebudou jen vypouštět drony do vody, ale také neustále vytvářet nové stroje. Na svých filtrech zachytí rostlinné tkáně z moře a technologií 3D tisku podobnou té, jakou využije Nautilus pro výrobu torpéd, z nich vytvoří nové mikrodrony. Ty se po určité době rozloží ve vodě. Nehrozí tak zamoření oceánu roboty ani to, že by nepřítel odhalil trosky průzkumných dronů ve svých vodách.
EMG a rázové údery
Poslední typ ponorek nese krycí jméno Létající ryby. Půjde o základní kámen útočného systému Nautilu 100. Technologicky se bude opět jednat o drony, avšak jejich úkolem nebude průzkum, nýbrž boj. Létající ryby mají nahradit veškerá útočná torpéda či střely určené k likvidaci nepřátelských ponorek a lodí. Nautilus je bude mít k dispozici v mnoha variantách. Pro přezbrojení přitom stačí jen vyměnit hlavici. Mezi základní typy patří vyzařovač rázových vln, který dovede bez výbuchu poškodit i opancéřované trupy, nebo elektromagnetické dělo schopné vyřadit z provozu veškerou elektroniku na palubě nepřátelské lodi. Nechybí ani klasické tříštivé střely či torpéda s výbušninou.
Torpéda ve vlnách
Létající ryby získaly své pojmenování podle ploutví ve tvaru křídel, které jim umožňují plavat na hladině nebo pomocí mikroturbín chviličku plachtit těsně nad ní. Tato vlastnost je klíčová pro utajení torpéda. Mořské vlny jsou totiž oblast, kterou vyhledávací systémy nedokážou zmapovat. Radary mají problém se zčeřenou hladinou, která přirozeně tříští elektromagnetické záření – podobně jako unikátní zakřivení povrchu neviditelných letadel stealth odrážejících signál radaru do všech směrů. Stejně tak sonary nedovedou střelu na hladině identifikovat: Převalující se vlny s sebou nesou takový hluk, že se v nich zvuk pohybujícího se torpéda úplně ztratí. A pokud nepřítel Létající rybu přece jen zaznamená, ta se na povel rychle ponoří zpět do hlubin.
10 největších podmořských velmocí
USA – 72 jaderných ponorek
Rusko – 45 jaderných ponorek, 22 konvenčních ponorek
Čína – 14 jaderných ponorek, 60 konvenčních ponorek
Spojené království – 11 jaderných ponorek
Francie – 10 jaderných ponorek
Indie – 2 jaderné ponorky, 14 konvenčních ponorek
Severní Korea – 72 konvenčních ponorek
Írán – 21 konvenčních ponorek
Japonsko – 18 konvenčních ponorek
Turecko – 14 konvenčních ponorek
Nejmodernější současné ponorky
USA – USS South Dakota
Největší chlouba amerického námořnictva, kterou představilo teprve před pár týdny, se jmenuje South Dakota. Jde o novou jadernou ponorku třídy Virginia. Používá unikátní systém krytí a dokáže plout těsně pod hladinou, je tak velmi těžké ji odhalit. Také vyniká nejmodernějšími technologiemi pro průzkum a sběr dat a je po zuby ozbrojená. V jejím arzenálu nechybí ani legendární střely Tomahawk.
Rusko – K-561 Kazaň
Rusko se v posledních letech snaží nahradit legendární, ovšem již dosluhující třídu jaderných ponorek Akula. Nová třída nese jméno 885 Jaseň a aktuálně čítá jen jediný stroj. Letos námořnictvo představilo veřejnosti druhou ponorku jménem Kazaň. Příští rok ji spustí na vodu a půjde o nejsilnějšího podmořského bojovníka pod ruskou vlajkou. Na palubě nese jaderné hlavice schopné zasáhnout cíl na vzdálenost více než 2000 km.
Švédsko – Saab A26
Nejen jaderné ponorky mají budoucnost. Dokazuje to třeba Švédské námořnictvo, které vyvíjí supermoderní dieselelektrickou ponorku A26. Možná nevyniká palebnou silou, ale zato nabízí lišácká řešení. Díky prvotřídní stealth technologii a možnosti přepnutí do bezhlučného pohonu na stlačený vzduch je téměř nemožné ji zachytit na sonarech. V případě odhalení umí klesnout na dno moře a ztlumit systémy na minimum – zkrátka si hrát na mrtvolu. Nakonec umožňuje potápěčům kdykoli opustit ponorku, aby mohli provádět třeba sabotáž nebo jiné speciální mise.
ABC TV: V ponorce U-9
Muzeum ve Špýru III. - V ponorce U-9 • Zdroj: ABC
