Měl to být největší zápas robotů v historii. Americká dílna Megabots a japonská Suidobashi Heavy Industries od roku 2014 pracovaly na vývoji po zuby ozbrojených několikatunových mech. Teď máme jejich souboj za sebou. Bohužel ukázal, že k opravdovým robozápasům má současná technologie ještě hodně daleko.
Tvrdá japonská pěst
V prvním kole se střetl japonský Kuratas s menším z amerických robotů, Iron Glory MK2. Zatímco Kuratas je mecha určená hlavně pro souboje na blízko, Iron Glory se spoléhá na palbu projektilů na dálku. To se ovšem ukázalo jako jeho slabina: Japonec si připravil svou supersilnou karatistickou pěst a na plný plyn se vydal vstříc americkému robotovi. Iron Glory stihl vypálit jen jednu střelu z děla. Nepřítel byl ale i tak rychlejší než jeho muška, minul střelu a vrazil mu ránu přesně do středu kokpitu. Iron Glory spadl na záda a souboj byl u konce.
Stabilita – základ boje
Kuratas v prvním kole skvěle využil slabiny soupeře. Tou byla mizerná stabilita. Zatímco Japonci se rozhodli svého robota postavit na čtyřech kolech umístěných tak, aby nebylo snadné robota převrátit, Američané se rozhodli pro tankové pásy. Jenže úzký tankový pás mechu Iron Glory, která navíc stála na tenkých nohou a až v horní části nesla veškeré zbraně a vybavení, nemohl udržet.
Nindža vs. GI Joe
Druhé kolo už bylo mnohem zajímavější. Proti vítěznému Kuratasovi se postavil obří Eagle Prime. K mechanické paži měl připevněnou zbraň, která celý zápas rozhodla. Řetězový meč se tak dlouho zakusoval do těla Japonce, až ho po několika minutách udolal. Pěst a stabilnější těžiště nemohl Kuratas využít, protože americký Eagle Prime už nebylo možné kvůli skoro dvojnásobné hmotnosti povalit na zem.
Souboj podle scénáře?
Zní to dobře, že? Tak proč jsme v úvodu psali, že zápas bylo jedno velké zklamání? Ukázalo se totiž, že souboj pořadatelé ve skutečnosti nestreamovali, jak slibovali, ale připravili ho dopředu a potom sestříhali. Ve skutečnosti trval celé tři dny a většinu času zabraly opravy či kalibrace robotů. Objevily se dokonce zprávy o tom, že celý souboj proběhl podle předem připraveného scénáře, což nepopřel ani Matt Oehrlein, zakladatel MegaBots. Stejně tak někteří experti na technologii upozornili, že piloti své mechy přímo neovládali, ale jen spouštěli předem naprogramované sekvence.
Příště lépe
První velký souboj robotů tak zatím nejvíc připomíná americký wrestling. Je to sice velkolepá podívaná, co vypadá na první pohled drsně, ve skutečnosti je to ale jen představení s tupými zbraněmi a předem nacvičenou choreografií. Zápas rozpoltil i diváky na YouTube. Někteří si užívali roboty ve stylovém prostředí bývalé huti, kde se zápas odehrával – jiní naopak měli pocit, že byli po letech slibů opravdového zápasu podvedeni.
Světlé zítřky?
Konstruktéři Megabotů se celým trapasem nenechali odradit. Do budoucna by dokonce chtěli vytvořit celou ligu a doufají, že budou pořádat velkolepá mezinárodní utkání. Podle prvního zápasu to ale vypadá, že se skutečného zápolení kolosálních bojových strojů jen tak nedočkáme. Škoda.
Megaboti: Robotičtí soupeři
Iron Glory MK2 (USA)
Výška: 457 cm
Váha: 6 tun
Výkon: 24 koní
Max. rychlost: 4 km/h
Výzbroj: šestipalcové dělo, raketomet s dvaceti střelami
Eagle Prime (USA)
Výška: 488 cm
Váha: 12 tun
Výkon: 430 koní
Max. rychlost: 16 km/h
Výzbroj: drapák na dřevo, řetězový meč o délce 120 cm, dvouhlavňové dělo
Kuratas (Japonsko)
Výška: 396 cm
Váha: 6,5 tun
Výkon: 87 koní
Max. rychlost: 27 km/h
Výzbroj: karatistická pěst, páčící ruka, 18mm samopal