V našem seriálu už jsme připomněli vznik Domu techniky mládeže (DTM) na Národní třídě v Praze. Šlo o pokus vybudovat centrum pro všechny obory modelářské činnosti. A protože nejen plné regály jsou nezbytností, v rámci příprav DTM přišel tehdejší provozovatel, národní podnik Drobné zboží, s nápadem oživit prostor prodejny velkým kolejištěm.
Mušketýři ze Žižkova
O pár kilometrů východním směrem, ve čtvrti zvané Žižkov, sídlil Klub železničních modelářů. Právě oni dostali nabídku vytvořit pro DTM kolejiště, na nějž by se přes vitrínu dívali návštěvníci – mohlo jít o určitou formu propagace – a navíc kvůli automatickému provozu by si mohli také prohlédnout vláčky v provozu. Jádro týmu tvořili tři mušketýři: ing. Zdeněk Trávníček, Miloslav Topol a ing. Michael Machů. Celých devět měsíců tvořili panel o úctyhodné velikosti 426 x 178 mm. Pochopitelně nemohli zvládnout všechno sami, byli to mladí junáci mezi 27 a 34 lety, ale za výpomoci ostatních členů se dobrá věc podařila.
PIKO stačí
Jako základ bylo použito kolejivo Pilz, nasazované do připraveného podloží. Mělo to tu výhodu, že ubylo spojovacích míst, které jsou vždy určitým problémem. Tvůrcům také stačila běžná produkce lokomotiv a vagónků od firmy PIKO ve velikosti H0. A zatímco se v bývalé prodejně v Jugoslávské ulici rozeběhla 12. března 1981 příprava panelu, v chystaných prostorách DTM zase architekti dumali, jak nejlépe vymyslet prostor, kam bude kolejiště zapracováno.
Trable s transportem
Práce a materiál odpovídal duchu doby – bytelný dřevěný rám byl potažen překližkou, krajina se rodila z polystyrénových bloků, tvarovaných nožem, rašplí i vypalovaných pájkou. Aby se deska vůbec dala do DTM převézt, byla rozdělena na dva kusy, které také bez problémů „prošly“ skleněnými dveřmi v čele středního sálu nové prodejny.
Tři okruhy
Diváci se mohli u kolejiště se třemi nezávislými okruhy těšit z několikaminutové jízdy mašinek každou půlhodinu. Až na opravdu velmi řídké případy, kdy byly mašinky mimo provoz, sloužilo poctivě celé desetiletí. Provoz byl zahájen 10. prosince 1981 v rámci slavnostního otevření prodejny, naposledy se lokomotivy s vagónky rozjely přesně o deset let a dva dny později – 12. prosince 1991, kdy už bylo jasné, že prostory DTM budou vyklizeny a prodejna bude předmětem aukce.
Neslavný konec
Mnoho návštěvníků DTM samozřejmě zajímalo, co se s kolejištěm stalo. Vysvětlení nám ochotně podal jeden z tvůrců, dodnes aktivní modelář a fanoušek malé železnice, ing. Michael Machů. Panel se do dnešních dnů nezachoval – jedním z hlavních důvodů byla jeho velikost. Podnik Drobné zboží ho odprodal zpět na Žižkov do modelářské prodejny, ale zamýšlené umístění do výlohy se kvůli velkým rozměrům nepodařilo realizovat. Proto byl panel později rozebrán a tím jeho existence skončila.
