Kolik je přesně ve světových oceánech plastů, nevíme. Odborníci ale odhadují, že jde o stovky milionů tun – navíc sem neustále proudí další a další odpadky. Prý je to tolik, jako by pod hladinu každou minutu vysypal plnou korbu popelářský vůz. Současným tempem tak bude v roce 2050 v mořích více plastů než ryb. Už dnes přitom platí za lidský nepořádek životem více než milion ptáků a stovky tisíc savců, jako jsou delfíni, velryby či tuleni. A to každý rok.
Objev nové plastové země
Situace zašla tak daleko, že v moři začala plout obrovská hromada lidských odpadků tvořená zejména plasty. Nalezneme ji v severní části Tichého oceánu. Zrodila se tu působením podmořských proudů, které sem během mnoha let zanesly a svým vírem zkoncentrovaly odpadky ze všech koutů světa. Možná to zní kuriózně, ale ve skutečnosti je to katastrofa. Nejde jen o nějakou plující skládku uprostřed nekonečného Pacifiku: Podle nejnovějších propočtů tato takzvaná Velká pacifická odpadková skvrna zabírá plochu třikrát větší než Francie nebo stejně velkou jako celé Mexiko.
Oceánský stát hrůzy
Ekologové tento plující ostrov dokonce prohlásili za nový stát. Pojmenovali ho Souostroví odpadků a navrhli i jeho státní symboly. Na vlajce má PET lahev na modrém a bílém poli, cestovní pas zdobí zvířata zamotaná do rybářských sítí či velryba plující mořem odpadků. Na bankovkách zase uvidíte výjevy ze znečištěného pobřeží. Nejde přitom o nadsázku, která má varovat před tím, co se může stát. Podobné výjevy jsou v mnoha oblastech běžnou realitou. Naštěstí se víc a víc rozvíjejí plány na to, jak oceány od plastů vyčistit.
Mořský vysavač Ocean Cleanup
Mladý nizozemský vynálezce Boyan Slat se svým projektem Ocean Cleanup už několik let pracuje na myšlence velkého úklidu oceánů. Její součástí je i systém zaměřený na likvidaci Souostroví odpadků. Skládá se z obrovských sítí zavěšených na obřích natlakovaných trubkách. Sítě budou zachycovat plastové odpadky a trubky je do sebe vcucnou podobně, jako když doma vysavačem uklízíte drobky z koberce. Namísto do prachového sáčku ale odpad poputuje do obřích lodí, které ho nakonec odvezou na pevninu k zasloužené recyklaci. Projekt má během pěti let zredukovat velikost Souostroví odpadků na polovinu.
Co s mikroplasty?
Staré, pomačkané a vyšisované plastové lahve, sáčky, obaly od sušenek… To vše můžeme nějakým způsobem z oceánů odstranit. Jenže to není jediný problém s plasty v mořích. Minimálně stejně velké potíže zůstávají okem neviditelné. Vlivem slunce a neustálého pohybu mořských vln se plastové odpadky doslova rozemílají na stále menší kousky. Konečným stadiem jsou mikroplasty – úlomky tak malé, že si je živočichové pletou s planktonem a žerou je. Mikroplasty se v potravním řetězci hromadí, stoupají skrze něj a v tělech ryb se klidně mohou dostat i na náš talíř. Boyan Slat proto tvrdí, že je důležité odpadky posbírat ještě předtím, než začnou mikroplasty uvolňovat. Co ale s těmi, které už kolují našimi vodami?
Ať je snědí bakterie!
Naději našli nedávno japonští biologové, a to rovněž v mikrosvětě. Objevili bakterii Ideonella sakaiensis, které plast nevadí – naopak si na něm přímo pochutnává. Přišli na ni před dvěma lety na jedné skládce a začali ji hned zkoumat. Letos rozklíčovali strukturu enzymu, kterým bakterie rozkládá polyethylentereftalát – materiál, z něhož se vyrábějí například PET lahve. Doufají, že bude brzy možné enzym používat v recyklačních centrech pro odbourání odpadních plastů, a to zcela bez zátěže životního prostředí. Někteří odborníci již také naznačili, že může pomoci i při úklidu oceánů. Ostatně vědci také nedávno vyvinuli podobnou bakterii, která pro změnu požírá naftu. A mají v pláni ji využít při příští ropné havárii na moři.
Konec mořské skládky
Nápad vysát z moře odpadky nebo na ně poslat plastožrouty zní výborně. Jenže uklidit oceán vyřeší jen polovinu problému. Pokud budeme nadále každoročně vyrábět miliony tun plastových lahví, obalů a sáčků, které vyhodíme hned po použití, brzy naplníme moře plastem znovu. Přední vědci proto upozorňují, že se musíme naučit s plasty šetřit. Na vině jsou zejména země jihovýchodní Asie, odkud míří největší množství plastů do řek a moří. Podle posledních odhadů je největší problém s recyklací plastů v Číně, Indonésii, Vietnamu či Srí Lance. Vlivem mořských proudů pak odpadky cestují po celé planetě.
Likvidace pro všechny
Čína přitom donedávna zpracovávala plastový odpad pro celý svět. Z jejích přístavů putovaly lodě naplněné zbožím, a aby se nevracely zpět prázdné, vykupovala Čína od Evropanů i Američanů plastový odpad a zajišťovala jeho recyklaci. Nebo také ne. Díl viny tak nejspíš neseme i my – právě lahve od našich limonád mohly skončit na druhém konci světa vysypané do řek a moří. Čína nicméně nedávno zpřísnila pravidla pro dovoz odpadků a doufá, že tak sníží množství nerecyklovaných plastů. Snad to opravdu přispěje k napravení tohoto podivného putování použitých plastů po celém světě.
Afrika vede
Nepřísnější pravidla pro používání plastů dnes ale platí v africké Keni. Není to ani rok, co Keňa zakázala použití veškerých plastových tašek a sáčků kromě těch na odpadky a těch, které se používají v nemocnicích. Kdokoli zákon poruší, dostane pokutu v řádu stovek tisíc korun. Je to drsné, ale účinné. Už během několika měsíců si místní obyvatelé všimli, že v ulicích je méně odpadků. Rybáři méně bojují se sáčky zapletenými do sítí a místní řezníci říkají, že zvířata na porážku už nemají v zažívacím traktu zbytky rozžvýkaného igelitu. Nová nařízení mají zkrátka úspěch. Chtějí je proto převzít i okolní země a Keňa plánuje, že se brzy zaměří na omezení vzniku odpadu z PET lahví. Snad se naučí s plastem šetrně hospodařit celý svět. A raději dřív než později!
Nejčastější odpadky v oceánech
Americká organizace Ocean Conservancy pomáhá čistit oceány od odpadků. Každoročně pořádá dobrovolnický úklid moří a oceánů, kterého se loni zúčastnilo více než půl milionu lidí. Někteří uklízeli odpadky z břehů, jiní se dokonce vydali je sbírat s potápěčským vybavením na dno moře. Našli jich více než osm tun a přitom pečlivě zaznamenali, o jaké odpadky šlo. Uhodnete, čím moře nejčastěji znečišťujeme? Dodáme, že kromě toho, co je na seznamu, našli sběrači také osm mikrovlnek, čtyři drony, dva psací stroje, vánoční stromeček, skluzavku a dokonce i jeden klavír.
Nedopalky cigaret – 1 863 838
Plastové lahve – 1 578 834
Víčka od lahví – 822 227
Obaly od jídla – 762 353
Igelitové tašky – 520 900
Víčka od kelímků – 419 380
Brčka – 409 087
Skleněné lahve – 390 468
Plastové pytle – 386 655
Pěnové obaly na jídlo – 365 584
Každodenní záchrana
Ačkoli nežijeme u moře, do velkého úklidu oceánů se můžeme zapojit také. Stačí snížit svou spotřebu plastů. Zamyslet se nad tím, jestli opravdu potřebujeme všechny ty jednorázové plastové výrobky nebo stopadesát levných plastových hraček. Odmítnout plastové brčko, které se nerozloží ani za celý lidský život. Nakupovat do své vlastní opakovaně použitelné tašky. Nosit si láhev na vodu a nekupovat si ji v "PETkách". Nebrat si fórovou plastovou propisku, i když je zadarmo. A tak dál. Není to nic těžkého a oceány budou vděčné.
