Laboratoř Houston Mechatronics založili před čtyřmi lety vědci, kteří dlouhou dobu vyvíjeli roboty pro NASA. Dali světu například slavného Robonauta R5 Valkyrie – mechanického pomocníka astronautů na Mezinárodní vesmírné stanici. Nyní se ale rozhodli vyměnit prázdnotu vesmíru za hlubiny oceánů a sestrojili podmořského robota jménem Aquanaut.
Podmořská špička
Aquanaut představuje obrovský krok ve vývoji inteligentních strojů a vrchol dnešních technologických možností. Co umí tak úžasného? V prvé řadě snadnou kontrolu pohybu. Současné bezpilotní ponorky, které se využívají pro podmořský průzkum, totiž není vůbec snadné řídit. Každý obrat, změna polohy nebo otáčka vyžaduje přesné přenastavení rozličných prvků mechatronické soustavy. Spíše než jízdu na dálkové ovládání to připomíná programování.
Aqanaut na povel
Aquanaut naopak obsahuje poloautonomní systém, který ho umožňuje ovládat jednoduchými příkazy. Není tak nutné neustále měnit nastavení všech ovládacích prvků. Aby se otočil o 180 stupňů, stačí ho o to zkrátka požádat. O manévr už se postará sám. Do budoucna v Houston Mechatronics plánují, že ho naučí úplné samostatnosti a budou rozvíjet jeho umělou inteligenci zaměřenou na plnění předem stanovených úkolů.
Ponorka bez drátů a kabelů
Další úžasnou vlastností Aquanauta je bezdrátová komunikace. Většina robotů a miniponorek je neustále propojená s hladinou pomocí kabelu. To znamená neustále se starat nejen o stroj, ale i o šňůru, bez níž se přeruší veškeré spojení. Kromě toho je také nutné dostat do bezprostřední blízkosti akce další plavidlo s celým týmem lidí, kteří budou ponorku řídit. Aquanaut se naopak dokáže sám dopravit na místo určení, a to bez kabelu. Používá k tomu elektromotor a sadu baterií o kapacitě 30 kWh. Zvládne se potopit až do hloubky 3000 metrů a na jedno nabití urazí vzdálenost až 200 km. Do manuálního módu ovládání se přepne až po dosažení cíle.
Hlubinný Transformer
Aby byl maximálně efektivní, slouží robot hned v několika režimech. První – cestovní – je určen k přepravě z doku na cílové místo mise. Aquanaut má přitom zavřený trup, aby při cestě nenarážel na zbytečný odpor vody a proplouval hlubinami jako ryba. Dosáhne tudíž rychlosti až 13 km/hod., a to i přesto, že váží více než tunu. Už v cestovním režimu ovšem dokáže pracovat: Pomocí senzorů, kamery a sonaru studuje své okolí a může i mapovat chemické prvky obsažené ve svém okolí.
Kde ho uvidíme?
Jakmile Aquanaut dorazí na cílové místo, přepne se do pracovního režimu. Jeho trup se rozdělí na dvě části a vysunou se z něho dvě ruce. Pod nimi se objeví ještě nákladový prostor, do něhož mohou ruce ukládat všechno, co je nutné prozkoumat na povrchu. Zájem o Aquanauta proto mají zejména těžební společnosti. Své využití najde například při údržbě podmořských staveb – například při utahování trubek ropovodů na těžebních plošinách. Robota plánuje využívat také armáda, která si ho ovšem chce uzpůsobit podle svých potřeb.
Roboryba SoFi zkoumá korály
Americká univerzita MIT se už řadu let věnuje vývoji robotické ryby, která pomůže vědcům nenápadně studovat život v hlubinách. Nyní představila zatím nejpokročilejší model jménem SoFi. Zrodila se na 3D tiskárně a napodobuje pohyby opravdových ryb. Díky tomu neplaší přirozený život a umožňuje nám vidět to, co potápěč nebo ponorka nikdy nespatří. Vědci už robota otestovali u korálových útesů poblíž souostroví Fidži, kde žije řada dosud neobjevených druhů podmořského života. Na jedno nabití zvládne plavat a zaznamenávat na kameru až 40 minut.
