Historie Orient Expressu začíná roku 1883. Tehdy se jmenoval Express d’Orient a vozil cestující na trase Paříž – Giurgiu v Rumunsku. Po přeplutí Dunaje pokračovali pasažéři na dodatkové trase Ruse -Varna (Bulharsko) a poté dalším trajektem do Konstantinopole (dnešní Istanbul). Po dalších úpravách se zafixovalo spojení Paříž – Konstantinopol a v roce 1891 dostává souprava název, pod kterým se stane světovou legendou – Orient Express.
Orient Expres i v České republice
V dobách válečných a poválečných proběhlo nové štěpení a úpravy, k nimž přispěly i politické změny. Dalším problémem byl problém sehnat původní vagóny, které se velice pracně dohledávaly po depech na celém kontinentu. Po dlouhé době, kdy byl provoz omezen kvůli neprostupným hranicím socialistického blok, se Orient Express vrátil na koleje a příznivci železnice ho mohou pravidelně vídat i na našem území.
Úpadek legendy
Napjatá třicátá léta byla poznamenaná hospodářskou krizí, která přinesla i určitý pokles prestiže Orient Expressu. Přestože byl vnímán jako určitá záruka sblížení mezi národy, většina lidí v jeho provozu viděla pouhé pozlátko. Ostatně skladba pasažérů jen těžko mohla reprezentovat opravdové poměry v Evropě.
Černý den na trati
Noc z 12. na 13. září 1931 projížděla souprava Orient Expressu z Turecka směrem na Vídeň. Odbila půlnoc a vlak pospíchal maďarským regionem Pest. Z nového dne uteklo dvacet minut, když se na viaduktu u městečka Biatorbágy rozlehl výbuch. Postižena byla lokomotiva a devět vagónů – jeden byl zcela roztrhán, některé smetla tlaková vlna z mostovky do hloubky třiceti metrů. Ušetřeny zůstaly pouze dva poslední vozy, které zůstaly stát na kolejích v neporušené části mostu.
Smrtící nehoda
Noční hrůza měla tragické následky. V troskách zůstalo 22 obětí, z nichž bylo deset pasažérů. Dále přišel o život průvodčí spacího vozu, topič, strojvůdce, který se podle křečovitě sevřené ruky na brzdě pokoušel na poslední chvíli celý Orient Express zastavit, zbytek mrtvých tvořil vlakový personál. Dalších 120 osob utrpělo zranění různého rozsahu.
Teror na kolejích
Obecný názor zněl, že jde o teroristický čin. Vyšetřovatelé zpočátku tápali ohledně způsobu jeho provedení. Původně se mělo za to, že bomba byla uložena ve vlaku, čemuž nasvědčoval onen zcela rozervaný vagón. Další expertíza však prokázala, že explozivní materiál byl přímo na mostovce a byl odpálen ve chvíli, kdy ho míjela spojnice druhého a třetího vozu.
Podezřelý důstojník
Ani hledání důvodu zničení soupravy nebylo lehké. Vzhledem k politické situaci v Evropě se vážky přikláněly tu ke komunistům, hned zase k fašistům, jejichž vliv tou dobou pozvolna narůstal. Další eventualita ukazovala na hlídače mostu; ten byl také obviněn a v době probíhajícího šetření dobrovolně ukončil svůj život. Nakonec se nitky sešly u srbského rodáka Szilvestera Matuschky.
Vražda v Orient expresu: Český trailer • Zdroj: CinemArt
Expert na výbuchy
Někdejší důstojník rakousko-uherské armády byl strojním inženýrem a jeho doménou byly výbušniny. Před událostmi v Biatorbágu dvakrát zaútočil na jiné vlaky a druhý pokus v případě rychlíku na trase Berlin-Basilej byl úspěšný, i když se obešel bez obětí. Policie Matuschku dopadla ve Vídni necelý měsíc po jeho činu.
Politické explozivum
Údajně byl nalezen Matuschkův dopis, ve kterém psal, jak nyní "… soudruzi s buržoazií pořádně zatočí!" Později byl zastáván názor, že šlo o podvrh, stejně jako bylo vyvráceno tvrzení, že Szilvester byl sovětský agent mající za úkol se infiltrovat mezi pravicové složky. V této souvislosti se také mluvilo o odvetném opatření maďarské policie, která potřebovala obhájit politické represe proti komunistům ze strany premiéra Károlyiho.
Vyšinutý blázen
Matuschka u soudu až živelně popisoval vzrušení z utrpení lidí a jejich umírání, což potvrzoval i fakt, že byl na místě činu a byl v kontaktu se zraněnými. Pak označil za hlavního hybatele činu Pána Boha. Podle lékařů však byl příčetný a veškeré jeho důvody byly jen zastíracím manévrem majícím za cíl odvést pozornost od skupiny důstojníků. Nakonec ho rakouský soud poslal do vězení na šest let, v Maďarsku dostal trest smrti. Ten mu byl záhy změněn na doživotí, což byl ovšem právní manévr, jak ho dostat z Rakouska do Maďarska.
Poslední záhada
Matuschka si odpykával trest v maďarské věznici Vác a jeho osud se rozplývá v oparu dohadů. Podařilo se mu totiž zmizet, ale není jasné jak – jedna verze hovoří o kontaktu s Rudou armádou, jíž Szilvester v roce 1942 nabídl své znalosti v oboru pyrotechniky, druhá varianta tvrdí, že Matuschka zůstal ve zdech vězení až do roku 1945 a byl jedním z posledních vězňů osvobozených sovětskými vojáky.
Datum úmrtí: neznámé
Poválečný vývoj smetl z povrchu zemského mnoho lidí, ztratil se v něm i Matuschka, i když se hovořilo o jeho návratu do Maďarska s novou identitou – opět tu bylo avizováno spojenectví se SSSR, na jehož straně měl terorista bojovat i v korejské válce. Teprve dalším šetřením v průběhu let se ukázalo, že Matuschka neměl s komunisty nic společného a veškeré stopy byly opravdu spíš dílem jejich nepřátel. Padala jména ministra obrany Gömböse a regenta Maďarského království Horthyho, ale spojení se celkem logicky neprokázalo. Měl se v Maďarsku objevit ještě v 70. letech, ale nakonec se jeho stopa skutečně rozplynula, takže ani neznáme jeho datum úmrtí.
Filmová rekonstrukce
Jako viník byl po delší době označen "zarytý komunista se svou bandou", Rakušan Martin Liepnik, jenže ani tahle varianta není postavena na pevných základech a je silně zpochybňována. I proto mohly vzniknout hned dva filmy, nejprve maďarský Merénylet (Atentát), ztvárněný režisérem Zoltánem Várkonyim v roce 1959, druhou variantu natočil Sándor Simó po dalších 33 letech pod názvem Viadukt v koprodukci s USA a Německem. Zajímavé bylo, že v obou případech už na osudovém mostě vlaky nejezdily, pro filmové záběry ho tvůrci museli zrekonstruovat.
Přečtěte si také:
5 nejdelších vlaků světa
Kdo je vrah z Orient expresu?
Návrat parního vozu Komarek na koleje
