Pokud byste se chtěli podívat na hrad, který se stal předlohou autorovi vystřihovánky Richardu Vyškovskému, musíte zamířit na východ Čech. V podhůří Orlických hor stojí na lesnatém vršku gotický hrad Litice. Koncem 12. století ho zde zbudoval rod Drslaviců. Postupně přecházel hrad do državy různých majitelů, postupně ztrácel na významu a od 15. století byl stále méně využíván, což vedlo k chátrání.
Zavřeno a otevřeno
Až v 19. století byl hrad částečně zakonzervován, od roku 1948 se v rámci znárodnění velkostatků dostaly Litice ve vlastnictví československého státu. Roku 1964 byl hrad prohlášen za kulturní památku a nadále konzervován, ale v polovině 80. let byl tento proces zastaven a hrad pro veřejnost uzavřen. Před koncem 20. století se jeho brány pro návštěvníky otevřely, ale od roku 2016 se tu opět začalo opravovat.
Úpravy hradu Litice
Papíroví modeláři koncem 70. let minulého století hrady znali z edice Plastické vystřihovánky vydavatelství Albatros – stačí připomenout třeba Karlštejn, Křivoklát nebo rozsáhlý Pražský hrad. Litice ale byly pro ABC prvním hradním počinem. Rozsáhlá slepovánka byla otištěna ve třech po sobě jdoucích číslech, od sedmičky po devítku ročníku 23. Po prvním pokračování si toho modeláři moc nepostavili, protože převážně našli podkladové díly pro jednotlivé úrovně. Poslední, třetí pokračování, našli v devátém čísle, které vyšlo v lednu 1979, tedy před čtyřiceti lety.
Papírová historie
Architekt Richard Vyškovský Litice pro ábíčko upravil. Vypustil parkánovou hradbu a jednu baštu, což umožnilo směstnat vystřihovánku na šest tiskových stran. Pochopitelně se však našli šikovní modeláři, kteří si Litice zpracovali ve verzi podobné té skutečné. Za všechny jmenujme Martina Čermáka, jehož variantu nabízíme k posouzení:
Nejen papír
Při stavbě bylo nutné používat i další materiály. Skelet celé stavby se skládal ze tří překližkových úrovní. Ty byly propojeny kostkami – bylo nutné zachovat co největší přesnost, protože jinak by neseděly spojovací díly. Modelář pak musel vyhotovit nějakých sedmdesát okének, bran a průhledů hradeb. Odměnou mu bylo působivé dílo. Dalším nezbytným krokem bylo dotvoření skalnatého okolí, k čemuž se výborně hodil pěnový polystyren.
Litice u kolejí
Při prvním otištění byly základové díly vcelku, v reedici v desátém sešitu Déček společně se Zemanským vodním hrádkem a Jihočeskou tvrzí pak byla první dvojstrana rozpůlena. Litice byly ideálním přírůstkem pro modelové kolejiště, což nakonec potvrzuje i časopis Modelář – v jeho prosincovém čísle 12 (ročník XXXV, 1984) je na titulní straně otištěn snímek kolejiště Jana Nodla z tehdejšího KŽM Choceň, na němž se Litice opravdu hezky vyjímají.
