Lodě přepravují 90 % veškerého zboží světového obchodu. Oceány neustále křižuje více než sto tisíc nákladních plavidel. Odhady přitom hovoří o tom, že toto číslo ještě poroste. A ačkoli dnešní námořníci už nezažívají takové souboje s živly jako jejich předkové v době zámořských cest na dřevěných galeonách, neznamená to, že je moře bezpečné. Za posledních deset let se potopilo přesně 1129 lodí a služba na moři stála život 2712 lidí.
Lodě s umělou inteligencí
Jednou z cest, jak snížit počet nehod a ztrát na životech, je nahradit posádku umělou inteligencí. S autonomním řízením už delší dobu experimentuje výrobce lodních motorů Rolls-Royce. Před čtyřmi lety představil svou vizi robotické lodi budoucnosti, společně s Evropskou kosmickou agenturou pracuje na vývoji družice pro komunikaci mezi samořídicími loděmi a mimoto úspěšně osadil bezpečnostními senzory trajekty mezi ostrovy v Japonsku.
Noční vidění
Díky nim chrání bezpečnost pasažérů například kamery s vysokým rozlišením obrazu, termální kamery či laserová měřidla. Možná rizika při plavbě pomáhají předpovídat aktuální informace o povětrnostních podmínkách přenášené rovnou z družice. Mimoto se v praxi ukázalo, že experimentální systémy skvěle slouží při noční plavbě – odhalují totiž pouhým okem nebo radarem neviditelné překážky.
Od dronů k lodím
Stejně tak se dlouhodobě věnuje umělé inteligenci v dopravních prostředcích výrobce procesorů Intel. Před dvěma lety začal nabízet vlastní dron Falcon 8+, naprogramoval řízení pro létající taxík Volocopter a loni pod svá křídla přibral izraelskou laboratoř Mobileye. Ta dodává samořídicí systémy pro miliony aut na celém světě. Nyní spojil Intel a Rolls-Royce síly. Jaký mají cíl? Zprovoznit co nejdříve skutečnou loď řízenou počítačem. Věří, že už v roce 2025 vypluje první flotila autonomních lodí na moře. Dovedete si ale představit, co bude muset takové autonomní plavidlo umět?
Čipy pro plavidla
Roli kapitána a kormidelníka zaujme soustava kamer, radaru a také lidaru. Ten funguje podobně jako radar – na rozdíl od rádiových vln ale používá laserové paprsky. Hladký chod celého systému zajistí čipy od Intelu. Základ autonomního řízení má tvořit mikroprocesor Intel Xeon, které se používají v superpočítačích nebo ve velkých pracovních stanicích pro vědecké či finanční kalkulace. Doplní je SSD paměti Optane, které mají obrovskou kapacitu při zachování vysoké rychlosti přenosu. Je to zapotřebí z toho důvodu, že jedna loď za den nashromáždí až 1 TB – tedy tisíc giga – dat. Plavby přitom často trvají měsíc i déle. Je tedy nezbytně nutné nabídnout obrovskou datovou kapacitu alespoň 40 TB. Inteligentní rozpoznávání tvarů a označení pak identifikuje okolní plavidla a ohlídá, aby nevzniklo nebezpečí střetu.
Velín pro autonomní lodě
Lodě budoucnosti ovládnou počítače. To ale neznamená, že budou jen tak kroužit světovými oceány bez kontroly. Rolls-Royce ve spolupráci s finskými výzkumnými laboratořemi VTT a TAUCHI ukázal představu centra, kde budou lidé sledovat a koordinovat veškerá autonomní plavidla. Velín zajistí komunikaci s loděmi bezdrátově na dálku. Bude tak moci stát na břehu. Dispečeři zajistí plánování nových tras a úkolů, kromě toho budou moci zasáhnout v případě nouze. Dojde-li k selhání techniky nebo poškození třeba kvůli špatnému počasí, zastaví loď nebo ji bezpečně dovedou do nejbližšího přístavu.
