První letadlo se vzneslo do vzduchu před více než sto lety. Od té doby se toho mnoho změnilo: Dřevěné trupy nahradily lehké a pevné kompozitní materiály, s řízením pomáhají pilotům sofistikované počítačové systémy a na palubě první třídy zažijete péči jako v luxusním hotelu. Něco ale zůstalo stejné jako kdysi – letadlo se od země neodlepí bez vrtule nebo turbíny. Teprve pohyb rotoru dá letounu potřebný tah.
Iontový vítr
Tedy až do současnosti. Výzkumníci z americké technické univerzity MIT vytvořili stroj, který k létání nepotřebuje vůbec žádnou pohyblivou část. Využívá principu tzv. iontového větru, odborně řečeno elektro-aerodynamického tahu. Iontový vítr znají vědci už od osmnáctého století. Jak to funguje? Na křídlech letounu naleznete soustavu drátků, jimiž probíhá napětí 40 000 voltů. Vysoké napětí zajišťuje sada lithium-polymerových baterií.
Kmitání molekul
Zatímco drátky v mřížce na přední straně křídel fungují jako kladné elektrody, ty na zadní straně slouží jako záporné elektrody. Drátky pod vysokým napětím začnou přitahovat molekuly vzduchu podobně, jako když k sobě magnet poutá veškeré kovové předměty v okolí. Elektricky nabité molekuly pak začnou narážet do ostatních částic vzduchu a vytvoří tah. Zní to neuvěřitelně, ale k pohybu stačí skutečně jen pohyb a střetávání iontů – elektricky nabitých atomů.
Budoucnost dronů?
Letoun z MIT vypadá jako malý kluzák. Má rozpětí křídel pět metrů a váží jen něco málo přes dvě kila. Vědcům se s ním podařilo uletět šedesát metrů, a to hned desetkrát po sobě. To je obrovský úspěch - dosavadní experimenty nedokázaly pomocí iontů zdvihnout do vzduchu nic těžšího než pár gramů. Vědci proto věří, že iontový vítr by mohl brzy začít pohánět lehčí drony. Nejnovější výzkum navíc tvrdí, že už v současnosti je iontový motor desetinásobně efektivnější než klasický spalovací motor využívaný u velkých letadel. A pokud se ho podaří zdokonalit, může být dokonce ještě padesátkrát účinnější.
Jako ze Star Treku
Vedoucí výzkumu na MIT Steven Barrett otevřeně přiznal, že ho k vývoji iontového pohonu letadla nejvíc inspiroval seriál Star Trek. Díval se na něj jako kluk a zamiloval se do tichých letounů, které obešly bez spalovacího motoru a škodlivých zplodin. Ve vesmíru už navíc iontový motor nějaký čas funguje. První iontovou raketou v historii byla sonda Deep Space 1, kterou sestrojila NASA a vyslala ji do kosmu v roce 1998. Je ovšem pravda, že ve vesmírném vzduchoprázdnu je to mnohem snazší. Vše se zde vznáší, takže nemusíte dosáhnout dostatečné akcelerace pro vznesení ze země – postačí vám postupné nabírání na rychlosti. Teď to ale vypadá, že něco podobného konečně dokážeme i v naší zemské atmosféře.
Solární letoun Odysseus
Zatímco iontový pohon je novinka, solární letouny se po letech experimentů už dostávají do ostrého provozu. Novinkou je stroj Odysseus od americké společnosti Aurora Flight Sciences. Tvůrci ho vyvíjeli celých deset let a během následujících pár týdnů letoun konečně zamíří do nebes.
Díky soustavě solárních panelů na křídlech vydrží bez jakéhokoli zdroje energie plachtit bez přistání až několik měsíců. Tomu odpovídá i rozpětí křídel 74 metrů. Sloužit bude jako miniaturní družice nebo pro pozorování meteorologických jevů. Unese až 90 kg nákladu, takže bude možné ho osadit spoustou měřicích a komunikačních přístrojů.
