Na helikoptéry firmy Bell rozhodně nejsou kladeny malé nároky. Musejí obstát v boji, musí na ně být spolehnutí a v případě potřeby třeba i pomáhat při povodních s evakuací obyvatelstva. Při tom všem je potřeba, aby vrtulníky sloužily zhruba po tři dekády. Počítá se s tím, že na vrtulník sem tam někdo vystřelí, čas od času nedosedne úplně měkce, bude operovat možná i v pouštním prostředí plném prachu a za teplot kolem 50°C. V zimě zase při -30°C poletí třeba pro zraněného k nehodě na dálnici.
Venom a Viper jsou jako bratři
Helikoptéry jsou si velice podobné, přesto má každá odlišné určení. Osm strojů UH1-Y Venom bude víceúčelových a zbývající čtyři AH-1Z Viper bojových. 84 % jejich dílů je shodných, což znamená menší logistiku i jednodušší údržbu pro techniky. Posádky se navíc mohou školit na stejném letovém simulátoru. UH-1Y Venom je spíše transportní, ale má také velice slušnou palebnou sílu. Do AH-1Z Viper se krom dvoučlenné posádky už nikdo nevejde a jeho určení je tak jednoznačně pro bojové úkoly.
Historie ve Vietnamu
Vrtulníky vycházejí ze strojů, které sloužily ve válce ve Vietnamu. Nesou tedy v sobě zkušenosti z velice tvrdých bojů a podmínek, kde byla často údržba dost zanedbávaná. S tím je spojena i vysoká celková odolnost a snadná údržba. Oba stroje mohou operovat i v noci a to i za nepříznivého počasí. K tomu jim pomáhají pokročilé senzory, přístroje nočního viděni a infračervená čidla. Zaměřovače jsou propojeny s přilbami posádky, takže kam se dívá střelec, tam míří i zbraně.
Neprůstřelný rychlík
Pohon obou strojů je shodný a obstarává ho dvojice turbohřídelových motorů s výkonem 1150 kW, který lze krátkodobě zvýšit na 1360 kW. To umožňuje Venomu dosahovat rychlosti až 315 km/h a Viperu dokonce 370 km/h. Rotory jsou čtyřlisté a jejich listy tvoří speciální kompozit, který s přehledem odolá zásahu běžných ručních zbraní, ale i kanonu ráže 23 milimetrů. A jestli v něčem tyto stroje vynikají, tak je to rozhodně bojová odolnost. Nakonec, životy posádky jsou to nejdůležitější.
Venom: Zbraně podle mise
Kde se oba stroje dost odlišují, jsou zbraňové systémy. UH-1Y nese na bocích zbraňové konzoly, na které se montují zbraně dle účelu mise. Nejčastěji to jsou neřízené střely Hydra 70 FFAR, které se používají proti pozemním cílům. Lze ale použít i jejich konverzi APKWS II, která je laserem naváděná, takže je možné zacílit útok precizněji. Konzole může nést i kulomet ráže 7,62 mm, rotační kulomet Minigun nebo kulomet o ráži 0,5 palce (12,7 mm).
Viper: Kulomet i raketa
AH-1Z nese pod čumákem tříhlavňový rotační kulomet ráže 20 mm a na bocích má nosníky výzbroje. Tu tvoří typicky raketnice pro 19 raket Hydra 70 FFAR. K nim lze na každý nosník přidat 4 protitankové řízené střely AGM-114 Hellfire a okraje nosníků mohou nést nadzvukové řízené střely proti vzdušným cílům AIM-9 Sidewinder.
K dispozici by měly nové vrtulníky být v roce 2023. Obchod s USA musí ještě schválit česká vláda.
