Do německého přístavu Bremerhaven připlula v srpnu největší kontejnerová loď na světě. Jmenuje se MSC Gülsün, postavil ji švýcarský přepravce Mediterranean Shipping Company (MSC) a je dlouhá jako čtyři fotbalová hřiště. Na délku měří 399,9 metru, na šířku pak 61,5 metru. Úctyhodným rozměrům odpovídá její kapacita: Pojme až 23 756 kontejnerů, každý o délce 6,1 metru. Kdybychom je seřadili za sebe, vznikla by 145 kilometrů dlouhá řada, což je přibližně vzdušná vzdálenost z pražského Václavského náměstí do Chebu. Společnost MSC uvádí, že na přepravu tohoto množství kontejnerů by bylo potřeba 14 000 kamionů.
Brzdná dráha devět kilometrů
MSC Gülsün svými rozměry ale nepřekonala historicky největší plavidlo na světě. Tím byl supertanker Seawise Giant, dokončený roku 1979 v tokijské loděnici Summimoto Heavy Industries. Loď byla sice nejdříve "jen" 378 metrů dlouhá s kapacitou pro 480 000 tun ropy, ale v roce jí 1981 byla přidána 81 metr dlouhá středová sekce, čímž dosáhla rekordní délky 458 metrů.
Později přejala jméno Knock Nevis a Happy Giant a dosloužila pod jménem Jahre Viking (Mladý Viking). Její plavba byla ukončena v roce 2010, kdy ji sešrotovali v indickém Alangu. Manévrovat s takovým obrem nebylo snadné. Dosáhl rychlosti až 16,5 uzlů (30,6 km/h) a z ní pak dokázal zastavit až po 9 kilometrech. K zatočení potřeboval pak poloměr o velikosti asi 3 kilometrů.
Největší lodě kolem Afriky
Sedmdesátá léta minulého století byla ve znamení stavby supertankerů kvůli bojům u Suezského průplavu. Ten byl jeden čas dokonce zablokovaný a plavidla na cestě z Asie do Evropy musela obeplouvat Mys Dobré naděje na jižním konci Afriky. Aby se delší cesta přepravci vyplatila, potřeboval co největší loď. Tak byly v letech 1976 až 1979 postaveny ve francouzské loděnici Chantiers supertankery Batillus, Bellamya, Pierre Guillaumat a Prairial. Byly sice o něco kratší než Jahre Viking, měly 414 metrů, zato nabízely nosnost 553 662 DWT, což je součet hmotnosti nákladu, paliva, pitné vody, balastu, zásob a posádky. Provoz těchto obrů zastavila před pětačtyřiceti lety světová ropná krize.
Vládce oceánů omezují poplatky
Rozměr současných plavidel je omezen možnostmi přístavů. Jedná se především o ponor a pak i délku lodě. Do terminálů by se lodě větší než Jahre Viking nebo Gülsün nevešly, navíc je zapotřebí, aby jeřáby a další technika zvládaly včas loď vyložit a naložit. Proto pro lodě platí limit 16 až 17 metrů ponoru a délka do 400 metrů. I šířka kontejnerové lodi musí být omezena, jinak jeřáb "nedosáhne" na druhou stranu a plavidlo by se muselo otočit. Zajímavé je, že délka také určuje výši přístavních poplatků za kotvení a plavidlo delší než oněch 400 metrů by mělo daleko vyšší sazbu a třeba 401 metr dlouhá loď by platila stejně jako 450 metrů dlouhá. Tak velkých plavidel se prý dočkáme do padesáti let.
Rekordmani napříč flotilami
Mezi válečnými plavidly vládne letadlová loď amerického námořnictva pojmenovaná USS Gerald R. Ford, která působí v aktivní službě od roku 2017. Je dlouhá 337 metrů a široká 78 metrů. S cenou 12,9 miliardy dolarů je také nejdražší. To nejdelší výletní loď světa Harmony of the Seas, patřící Royal Carribean Cruises Ltd (RCCL), je ještě o pětadvacet metrů delší. Je to potřeba, protože se na ní musí vejít až 6360 cestujících a 2100 členů posádky.
Obří prospektor
V poměru délky k šířce je nesporně rekordmanem loď Ramform Titan, která vypadá, jako by ji někdo uřízl obrovskou pilou. Plavidlo se 70 metry šířky a 104 metry délky slouží svému majiteli Petroleum Geo-Services (PGS) hledat pomocí seizmických sond zásoby ropy a zemního plynu na moři. Obsáhne najednou plochu 12 km2.
Největší instalatér
Na moři takových kuriózních plavidel najdeme ale víc. Například Pioneering Spirit, kterou si nechala postavit nizozemská firma Allseas k tomu, aby s ní pokládala podmořské potrubí a přivážela nové či odvážela staré těžební plošiny. Plavidlo měří 382 metry a je široké dokonce 124 metry s ponorem dokonce 27 metrů. Je to vlastně katamarán, na jehož palubě pracuje pět set sedmdesát lidí a vejde se tam 27 tisíc tun potrubí.
Obr mezi obry
Ani Pioneering Spirit ale nemá na největší plovoucí konstrukci. Jmenuje se Prelude FLNG (Floating Liquified Natural Gas) a jde o první plovoucí platformu na těžbu zemního plynu. Vyrobily ji loděnice Samsung Heavy Industries a Technip pro naftařskou společnost Royal Dutch Shell. Protože se stavěla na více místech najednou, jedná se zároveň o největší stavebnici na světě.
Je dlouhá 488 metrů a široká 74 metrů, výtlak činí 600 000 tun, což hravě více jak desetkrát překoná výtlak třeba legendárního Titaniku. Loď je určená pro přepravu zemního plynu, ale dokáže ho zkapalňovat přímo na moři a přečerpat na menší přepravní lodě. Proto je také propletena 450 kilometry potrubí. V současnosti těží plyn ze dna oceánu u pobřeží západní Austrálie.
