Chytré zrcadlo Heliogen
Heliogen je laboratoř v Los Angeles, která se zaměřuje na vývoj čistých energií. Koncem minulého roku představila unikátní systém pro čerpání tepla ze slunce. Jedná se o soustavu zrcadel, které odráží sluneční paprsky a dovedou je soustřeďovat do jednoho bodu, kde vznikne velmi vysoká teplota. V současnosti vyženou teplotu na více než tisíc stupňů, cílem je dosáhnout až 1500 °C. Systém řídí umělá inteligence, takže se dokáže okamžitě přizpůsobovat pohybu slunce na nebi.
Horko po francouzsku
Až na prvek umělé inteligence přitom nejde o žádnou novou technologii. S tzv. heliostaty začali experimentovat vědci už v 17. století. V tom minulém pak vznikly megalomanské projekty slunečních pecí, které paprsky zahřívají na extrémní teploty. Největší takovou pec na světě naleznete u francouzského městečka Odeillo. Soustava 63 heliostatů je schopná vytvořit teplotu až 3800 °C. Francouzská sluneční pec je ovšem výjimečný počin, který vznikal spoustu let a slouží k výzkumným účelům.
Boj s emisemi
Oproti tomu systém Heliogen představuje jednoduché, levné a univerzální řešení pro každého, kdo pro svou práci potřebuje vysoké teploty. Jde například o výrobu cementu, zpracování oceli nebo likvidaci odpadu. Průmyslové závody v současnosti pro dosažení potřebné teploty spalují fosilní paliva, zejména uhlí, koks nebo ropu. Vzniká obrovské množství škodlivých látek, které se uvolňují do ovzduší. Například jen výroba cementu je zodpovědná za větší množství oxidu uhličitého než všechny kamiony na světě. Teplo ze slunce dokáže snížit spotřebu pecí při výrobě cementu a dalších průmyslových odvětvích na nulu.
Prosadí se nová technologie?
To ale není vše. Teplota 1500 °C je dost vysoká i na výrobu čistých paliv, a to zejména vodíku. Lze ho využívat podobně jako ropu nebo uhlí, ale není potřeba pro jeho těžbu stavět obří lomy, doly a pole, které znamenají obrovský zásah do přírody a ještě prachem znečišťují okolí desítek kilometrů. Heliogen má bohužel několik zásadních nevýhod. Inteligentní sluneční pec lze postavit jen tam, kde je dostatek světla. Na jihu Evropy by tedy mohla fungovat, u nás spíše ne. Navíc funguje jen několik hodin denně během intenzivního svitu a její účinnost se odvíjí od konkrétního počasí. V budoucnost systému však věří celá řada technologických expertů včetně guru světa počítačů Billa Gatese. Zda skutečně přinesou revoluci, se dozvíme během příštích pár roků, kdy proběhnou první ostré zkoušky v provozu.
Energie z umělých listů
Vědci označují jako jeden z největších problémů našeho životního prostředí to, že naše civilizace tvoří obrovské množství oxidu uhličitého neboli CO2. Ten vzniká při spalování fosilních paliv, jako je uhlí, ropa nebo zemní plyn, a přispívá k nežádoucím klimatickým změnám. Nestačí přitom jen omezit jeho tvorbu – je také nutné eliminovat i ten, který už jsme vyprodukovali. Rostliny pohlcují CO2 přirozeně a pomocí fotosyntézy ho proměňují na kyslík a glukózu. Vědci z Univerzity v Cambridge nyní představili systém, který práci rostlin napodobuje. Výsledkem ovšem není kyslík, nýbrž syntézní plyn. Z něj se pak dají vyrábět paliva, plasty nebo třeba hnojiva.
