Konkurz vyhrála dvojice firem Northrop a Boeing, které kvůli tomuto projektu spojily své síly a porazily dvojici Lockheed a Raytheon. Díky tomu, že v roce 1981, kdy konkurz skončil, byla studená válka v plném proudu, počítalo se s pěti prototypy a dalšími 127 kusy. Sovětský svaz se ale rozpadl a počet potřebných letounů byl zredukován nejprve na 75, poté dokonce na 20 a pouhý jeden jediný prototyp. Díky takto malému počtu tak okamžitě vyletěla cena za jeden kus na zhruba 2 miliardy dolarů.
B-2 Spirit: Hlavně neviditelně
Částečně se změnilo i zadání, původně měl bombardér umět operovat hlavně ve velkých výškách, ale letectvo si vymyslelo, že by mohl zvládat i kopírování terénu nízko nad zemí, pod dosahem radarů. Dalším požadavkem byla schopnost nést široké spektrum pum, včetně jaderných. Rychlost až tak podstatná nebyla, ze všeho nejdůležitější bylo, aby letoun nebyl vidět na radarech nepřítele a měl velký dolet. Počítalo se totiž s údery hluboko na území nepřítele, bez jakékoliv podpory.
B-2 je prostě jiný
Vznikl tak stroj, který byl opravdu hodně odlišný od klasického bombardéru. Jeho tělo tvořilo prakticky jen křídlo, které nemělo trup ani svislé ocasní plochy. Namísto nich jsou na odtokových hranách velké ovládací plochy, jimiž se B-2 Spirit řídí, a část jich slouží i jako aerodynamické brzdy. Pohybující se části ale mohou letoun prozradit díky radarovému odrazu. Proto je možné kormidla zamknout a manévrovat pomocí rozdílného tahu motorů.
Jak obelstít radary
Bombardér má čtyři motory a velice zajímavě si konstruktéři poradili s výstupem nežádoucích horkých plynů, které by mohly být rovněž příčinou prozrazení. Trysky ústí daleko před odtokovou hranou, což umožňuje smíchání horkých plynů s okolním studeným vzduchem a k tomu jsou motory i nasávací otvory na horní ploše křídla. Pro případ, že by B-2 Spirit začal tvořit na obloze kondenzační stopu, je vybaven systémem, který pilota varuje, že za sebou “kreslí” čáru a má změnit výšku, aby se tomuto efektu zamezilo.
Nejdelší mise
Tvar “bé dvojky” není samoúčelný. Všechna zaoblení mají velký poloměr. To není na parádu, ale pro snížení radarového odrazu. Stejný účel má i speciální syntetický materiál na povrchu těla bombardéru, který už sám o sobě významně pomáhá snížit radarový odraz. Posádku tvoří dva lidé, pilot a velitel mise. Ten zodpovídá za navigaci a zbraňové systémy. K dispozici mají i malé lůžko, toaletu a mikrovlnnou troubu, protože lety mohou být někdy opravdu dlouhé. Ta nejdelší mise B-2 Spirit trvala přes 44 hodin.
Pomalý, ale vytrvalý
Dolet je bez tankování zhruba 11 100 kilometrů, s jedním tankováním za letu se může B-2 Spirit dostat na 18 500 kilometrů. Operační výška je v závislosti na povětrnostních podmínkách kolem 15 kilometrů a maximální rychlost je asi 920 km/h. Obrovskou výhodou je maximální hmotnost pumového nákladu, která je 23 tun. Kromě nejrůznějších naváděných bomb ji může tvořit třeba jedna speciální puma, která je schopna likvidovat i cíle hluboko pod zemí - tedy ukryté v jeskyních nebo bunkrech. Nejděsivější je ale schopnost nést 16 jaderných pum, což je náklad schopný vymazat z mapy prakticky jakoukoliv zemi.
Aktivní bombardéry
Do studené války už tyto bombardéry nezasáhly, ale jejich první bojové nasazení se odehrálo za války v Kosovu v roce 1999. Zmíněnou nejdelší misi v historii si letoun odbyl v roce 2001 při bombardování cílů hluboko na afghánském území. B-2 Spirit jsou nasazovány dodnes a účastnily se většiny moderních konfliktů na Středních východě. Ve výzbroji amerického letectva zůstávají a nevypadá to, že by měly v dohledné době odejít do důchodu.
