Ve fotbale může občas i menší tým porazit ten silnější. Ve formuli 1 je to složitější. Aktuálně existují tři velké týmy, které mají dostatečně velké finanční zdroje, špičkové vývojáře a nejlepší piloty, aby vyhrály závod. Jedná se o Mercedes, Ferrari a Red Bull. Menší týmy se na stupně vítězů dostanou jen občas.
Favorita formule už známe
Doporučujeme sledovat tým Mercedes. Od roku 2014 je totiž stabilním vítězem. V pěti ze šesti případů pod jeho značkou získal titul britský jezdec Lewis Hamilton. Ten se blíží rekordu legendárního Michala Schumachera v počtu sedmi titulů mistra světa. Co se nasbíraných vítězství v závodech týká, může ho i překonat. Mercedesu a Hamiltonovi chce triumf zkomplikovat Max Verstappen ze stáje Red Bull. A co Ferrari? Nevypadá to dobře. Na závodech zatím ztrácí a navíc má zákulisní problémy, protože jeho loňský motor zřejmě nebyl úplně legální.
Vývoj vozu F1
Nový vůz pro novou sezonu (v našem případě pro nyní odloženou sezónu 2020) vyjel na trať v únoru, kdy se konaly předsezonní testy. O pár týdnů později už týmy pracují na voze pro další sezonu – tedy 2021. Při vývoji aerodynamičnosti jsou využívány počítačové simulace proudění kapalin kolem předmětu. Vůz formule 1 samozřejmě není loď, ale vzduch se chová podobně jako kapalina. Po virtuálních simulacích se vůz testuje v aerodynamickém tunelu. Kvůli úspoře nákladů se používá přesný 60 procentní zmenšený model vozu.
Testy na trati
Po optimalizaci konstrukce se díly vyrobí z karbonu a složí se model 1 : 1, který týmy testují v pátečních trénincích. Noční můrou všech inženýrů je jedno jediné slovo – korelace. Pokud nemáte korelaci dat, znamená to, že data ze simulací a tunelu nesedí s těmi z tratě. Vůz se chová jinak a vy musíte začít znovu. Nejde přitom jen o výměnu jednoho dílu. Vůz F1 je jako složitý organismus, ve kterém vše souvisí se vším. Někdy ani sami inženýři nevědí, v čem je problém a musí vyměnit desítky komponent, než červená kontrolka na diagnostice přestane svítit.
Letadlo naruby
Spousta lidí se domnívá, že vůz formule 1 se od klasického auta liší tím, že je rychlý. Není to pravda. Na dlouhých rovinkách dosahuje vůz F1 rychlosti něco přes 350 km/h, což je srovnatelné s běžně prodávanými sportovními auty. V čem se ale liší, to je schopnost zrychlit a zpomalit na velmi krátké vzdálenosti. Je to kvůli tomu, že funguje jako letadlo naruby. Křídla letadla vytváří tzv. vztlak, který letadlo odlepí od země.
Vůz formule 1 pracuje při vyšší rychlosti se vzduchem přesně opačně a vytváří přítlak, který ho doslova přilepí k zemi. Kvůli tomu může formule projet zatáčkou mnohem vyšší rychlostí než běžné auto. Piloti formule při brzdění i v zatáčkách zažívají přetížení až 6G (tedy šestinásobek vlastní váhy, piloti stíhaček jsou připravováni na 9–12G), a proto denně trénují fyzickou kondici a krční svaly, které pohlcují fyzikální síly a chrání tak páteř před těžkým zraněním.
Přiblížit se k soupeři
Hlavním úkolem inženýra formule 1 je postavit vůz, který bude mít velký přítlak. Současné vozy formule 1 ale za sebou také vytvářejí turbulence, tedy vlnivé vzdušné proudy. Pokud jede za vozem další vůz, ztrácí kvůli velkým turbulencím většinu přítlaku. Vůz je nestabilní, poškozuje si pneumatiky a hůře se dojíždí a předjíždí soupeři. A o souboje jde ve F1 především. Od příštího roku se výrazně změní pravidla a větší část přítlaku má místo předního křídla generovat podlaha. Turbulence budou menší a předjíždění snad jednodušší.
Jak vypadá závodní víkend formule 1
Často slýcháme v souvislosti s F1 mluvit o takzvaném závodním víkendu. Nejde pouze o sobotu a neděli, jednotlivé aktivity jsou rozprostřené přes několik dní. Co přesně se o závodním víkendu děje?
Čtvrtek: tiskové konference, rozhovory, marketingové akce
Pátek: dva tréninky po 90 minutách pro testy nových dílů a hledání ideálního nastavení
Sobota: jeden trénink o délce 60 minut, kvalifikace o délce 60 minut
Neděle: závod (obvykle na zhruba 300 km), prvních deset jezdců získá body do šampionátů jezdců i týmů
