Obecně se uznává, že první algoritmus zpracovatelný počítačem detailně popsala Ada Lovelaceová v roce 1883, anglická matematička a dcera slavného básníka lorda Byrona. Vytvořila tak první počítačový jazyk, jehož účelem bylo pomoci s výpočty Bernoulliho čísel (tzv. velká čísla).
Lovelaceová popsala svůj stroj, který byl odlišný od předchozích počítacích strojů, a to především díky své schopnosti být naprogramován na řešení problémů jakékoliv složitosti. Přispěla tím do světa počítačového programování, protože ukázala schopnosti výpočetních zařízení téměř 100 let před realizací myšlenky na moderní programovací počítač.
„Pravěké“ programovací jazyky
V roce 1949 se objevil jazyk Assembly Language a masově se rozšířil díky použití v automatických kalkulačkách Electronic Delay Storage. Assembly bylo jednoduchým počítačovým jazykem, který zjednodušoval jazyk strojového kódu, ale plnil konkrétní pokyny nezbytné k provozu počítače.
Počítačové jazyky následně přicházely v mnoha variantách a byly označovány obecným termínem: Autocode. Autocode se objevil v roce 1952 a jako první kompilovaný programovací jazyk jej bylo možné přeložit přímo do strojového kódu pomocí programu zvaného kompilátor. Kompilovaný jazyk je takový, jehož zdrojový kód je přeložen do strojového kódu za účelem vytvoření spustitelného programu.
Legendy mezi jazyky
Opravdovým rekordmanem je komerční programovací jazyk Fortran (FORmula TRANslation) vytvořený Johnem Backusem. Používá se dodnes a je navržen pro složité statistické a matematické výpočty a vědeckou práci. Mezi další důležité jazyky minulého století patří např. Algol (Algorithmic Language ) z roku 1958, který poskytl výchozí bod pro vývoj prostředí Java, C, C ++ a Pascal nebo COBOL (Common Business Oriented Language).
Vytvořil ho Grace Murray Hopperem jako jazyk, který lze provozovat na všech typech a značkách počítačů. Dnes se tento populární programovací jazyk používá při zpracování platebních karet, v bankomatech, vládních a nemocničních počítačích, telefonních, dopravních nebo automobilových systémech.
Jazyk „velkých“ hráčů
Vůbec prvním produktem společnosti Microsoft byl programovací jazyk BASIC, navržený v roce 1964 a upravený zakladateli Paulem Allenem a Billem Gatesem. Vývojáři společnosti Apple naopak zpočátku používali Pascal (1970), který byl výkonný a snadno se učil.
Kromě nich, se v 70. letech minulého století objevila řada důležitých jazyků, jako byl třeba Smalltalk, který umožnil provádět změny v kódu za běhu, a představil věci, které i dnes obsahují jazyky, jako jsou Java, Ruby a Python.
Prvním programovacím jazykem na vysoké úrovní je ten s označením C. Programovací jazyk C umožňoval použití operačního systému Unix na nejrůznějších počítačích. Jeho vliv lze dnes vidět v mnoha populárních kódovacích jazycích.
Jazyk SQL zase přinesl revoluci v databázích a umožnil přidávat, zobrazovat nebo odebírat data pomocí dotazů. A jedním z nejlepších kódovacích jazyků pro psaní matematických programů je dodnes MATLAB. Používá se především ve výzkumu, matematice a vzdělávání.
Programovací jazyky dneška
Dnes existuje přibližně 9 000 počítačových jazyků, i když v současnosti se používá přibližně 50 nejpopulárnějších z nich. A ty nejlepší si teď představíme.
Nejlepší programovací jazyk pro začátečníky je Python. Je rychlý a snadno použitelný. Běžně se používá k vývoji webových aplikací a je velmi snadné jej implementovat. Jsou na něm postaveny i některé z nejznámějších a nejpoužívanějších aplikací jako je např. YouTube, Instagram, Pinterest nebo SurveyMonkey.
Java
Pokud plánujete programovat webové aplikace, pak byste měli sáhnout po programovacím jazyku Java. Je oblíbená především pro svou stabilitu. Java je také jazykem pro vývoj aplikací pro Android, a díky velkému počtu uživatelů zařízení Android po celém světě, patří k nejvíce používaným. Toho si je vědom Google, který vytvořil vynikající vývojový rámec pro Android založený na Javě - Android Studio.
C/C++
Nejrozšířenějším jazykem je pravděpodobně C/C++. Jde o nízkoúrovňový jazyk pro psaní systémového softwaru. Je stabilní, rychlý a jeho způsob zápisu přebírá mnoho moderních programovacích jazyků jako je např. Perl nebo PHP. K dispozici má mnoho knihoven a překladačů a díky tomu je jazykem počítačových her stejně jako matematických simulací.
JavaScript
Pokud se zajímáte o vytváření interaktivních webových stránek, jistě už jste slyšeli o JavaScriptu. JavaScript se ve vývoji webových stránek a mobilních aplikací hojně používá. Umožňuje vývoj aplikací založených na prohlížeči, které od uživatelů nevyžadují stažení a instalaci další aplikace.
Go
Hodně ještě uslyšíme o programovacím jazyku Go, také známém jako Golang. Byl vyvinut společností Google jako efektivní, čitelný a bezpečný jazyk pro programování na systémové úrovni. Funguje dobře pro distribuované systémy, ve kterých jsou systémy umístěny v různých sítích a musí komunikovat vzájemným zasíláním zpráv (vícevláknové zpracování - multithreading).
Go se používá především pro aplikace, které potřebují zpracovat velké množství dat. Mezi společnosti využívající Go patří kromě Googlu také Netflix nebo Uber.
R
Pokud je vaší volbou kariéra v oblasti dat a datové analytiky, měli byste se naučit programovací jazyk s označením R. R je jedním z nejčastěji používaných programovacích jazyků pro analýzu dat a strojové učení. Používá se pro vývoj výkonných algoritmů strojového učení. R byl dobře přijat, protože jej lze použít pro obecné statistické výpočty i pro grafiku.
Ezoterické jazyky
Nelákají vás mainstreamová řešení a rádi děláte neobvyklé věci? Pak můžete vyzkoušet některý z tzv. ezoterických programovacích jazyků. Jedním z nejmladších je Wenyan a jeho kód se píše v literární čínštině.
Pokud nejste zrovna kovaný sinolog a rádi byste si v kódu vystačili s méně náročnými znaky, je tu pro vás Sacred nebo Whitespace. První z nich používá pro zápis pouze kulaté závorky a druhý z nich zase netisknutelné znaky, jako jsou mezery, tabulátory a konce řádků. Ne náhodou byl tento programovací jazyk představen na apríla.
Naproti tomu programovací jazyk Velato používá jako zdrojový kód soubory MIDI. Programy naprogramované ve Velatu jsou definovány výškou a uspořádáním not. Velato navíc umožňuje flexibilitu kompozice, takže funkční programy nemusí nutně znít jako náhodné noty, ale často zní jako jazzové skladby.
