Dobrým příkladem autonomní ponorky je systém společnosti Raytheon: mateřská loď nejnovějšího typu LCS vypustí loď-dron, kterou operátor navede do míst, kde tuší minové pole. Tam robotická loď spustí do vody nový sonarový systém AQS-20, který za sebou vleče pod hladinou.
Jakmile sonar detekuje minu, robotická loď vystřelí do vody další dron zvaný Barracuda. Ten nejprve pluje na hladině a čeká na schválení akce operátorem na mateřské lodi. Jakmile je mise schválena, ponoří se do hlubin a zamíří k mině. Vyfotí ji a obrázek opět předá na mateřskou loď.
Teprve když lidský operátor potvrdí, že skutečně jde o minu (a ne třeba o potopenou ledničku nebo jiný velký předmět), dostane příkaz k jejímu zničení. Znamená to ale zároveň i zničení samotné Barracudy.
Ponorky-drony to mají složitější
Zatímco ve vzduchu už se drony využívají skoro tři desítky let, na moři a hlavně pod jeho hladinou se ve větším počtu objevují teprve poslední dobou. Vzduch má tu výhodu, že jde o „jednoduchý“ prostor: Od jisté výšky je téměř bez překážek a šíří se skrz něj snadno rádiové vlny.
Pod vodou už to tak snadné není. Jde o mnohem složitější prostředí už z toho důvodu, že rádiové vlny se pod vodou nešíří. S výjimkou těch s velmi nízkou frekvencí do 30 kHz a pouze do hloubky asi 20 metrů. Proto jsou ponorky a další podmořské stroje závislé na hladinových bójkách nebo jiných odražečích a zesilovačích signálu.
Mokrý robot
Podmořské drony dnes provozují armády největších světových námořních velmocí, jako jsou Spojené státy, Čína, Rusko, Francie a další. Často vypadají jako torpédo a slouží hlavně k průzkumu a sběru informací.
V budoucnosti by mohly také umisťovat miny nebo dokonce ničit nepřátelská plavidla podle zadaného programu. Jakmile je jednou takový dron vypuštěn, člověk už nemá šanci ho na dálku nijak ovládat. Robot se musí spolehnout na své senzory a umělou inteligenci, která se za poslední léta výrazně zlepšila.
NATO zavádí spojení
Někteří námořní technici vtipkují, že lepší spojení máme dnes s průzkumnými vozítky na Marsu než s podmořskými drony. I tady se ale situace zlepšuje. Vojenská organizace NATO aktuálně zavedla normy, které robotům umožní navzájem akusticky komunikovat, případně dokonce předávat informace zpod hladiny do vzduchu.
Tím se otevírá cesta k fungování celých rojů robotických dronů, které mohou například mapovat určitou oblast, hlídat ji před narušiteli, nebo naopak provádět výzvědnou činnost. Nabízí se ale i mírumilovnější využití, například humanitární asistence nebo výzkum.
Modulární Orca od Boeingu
Od malých podmořských dronů zbývá jen krůček k velkým plně robotickým ponorkám. Ty přinášejí spoustu výhod. Absence lidské posádky znamená ušetřené místo i jednodušší a hlavně výrazně levnější konstrukci a provoz. Společnost Boeing už staví robotickou ponorku Orca pro americké námořnictvo. Počítá se i s tím, že Orca by mohla vypouštět další menší drony, např. zmíněná chytrá torpéda.
Výhodou robotické ponorky Orca je i to, že je modulární – lze ji poskládat po jednotlivých částech, podobně jako stavebnici LEGO, a přizpůsobit tak konkrétním úkolům. Jednou může jít o útočné plavidlo, jindy o průzkumníka nabitého výzvědnými senzory.
Robotická ponorka Boeing Orca:
Pořiďte si vlastní ponorku
Jestli vám to všechno zní jako jedno velké sci-fi, musíme vás vyvést z omylu. Všechny tyto technologie už se opravdu využívají nebo testují. Ba co víc, každý si dnes může svého vlastního podmořského drona sám koupit!
Nabídka je překvapivě široká. Civilní drony jsou vybaveny kamerou s vysokým rozlišením a světly, díky kterým můžete i vy začít prozkoumávat hlubiny jezer, řek nebo moří a oceánů. Jde obvykle o zařízení velikosti menšího kufru, takřka vždy vybavená dlouhým spojovacím kabelem.
Původně byla vyvinuta pro biology, svářeče a těžaře a další profese. Postupně se ale dostala do běžného prodeje a odtud k amatérským uživatelům. Například Fifish V6 je dron vybavený šesti motory, díky kterým může ve vodě předvádět úžasné pohybové kreace. To se hodí při podvodním filmování. Kamera se 4K rozlišením dokáže přenášet obraz do mobilního telefonu nebo virtuálních brýlí. Zážitek z prozkoumávání podmořského světa tak rázem dostává nový rozměr.
Cena Fifish V6 je srovnatelná s lepším stolním počítačem, stojí v přepočtu asi 38 000 Kč. Existují levnější i dražší stroje. Například iBubble, původem z Francie, je sice třikrát dražší, ale má výhodu v tom, že je bezdrátový. Pod vodou vydrží až hodinu a půl a pak stačí vyměnit baterie a vypustit ho znovu do hlubin. Některé z těchto dronů se prodávají dokonce už i v Česku.
Záhada ztracené argentinské ponorky
V polovině listopadu 2017 se během rutinní patroly v jižním Atlantiku odmlčela argentinská ponorka ARA San Juan. Přesně rok poté se podařilo v hloubce 907 metrů vypátrat její vrak. O jeho nalezení se zasloužila texaská společnost Ocean Infinity, která do pátrání zapojila pět svých podmořských dronů.
Není divu, vždyť jde o předního výrobce robotických podmořských strojů. Její drony se umí potopit až do hloubky 6 km! Smutný nález potvrdil výjimečné schopnosti těchto moderních pomocníků.
