V počátcích letectví byly běžné dvouplošníky, nebo dokonce trojplošníky. Lidé ještě neuměli sestrojit křídla, která budou dostatečně pevná, aby vydržela nápor vzduchu a nezlomila se. Proto jich umístili několik na sebe a vyztužili.
Křídla se tak vzájemně podpírala. Ve třicátých letech minulého století už konstruktéři zdokonalili jejich výrobu natolik, že připevňovat dvě plochy nad sebe nebylo nutné. Nyní, skoro o sto let později, se k nim zase vracíme.
Křídlo uzavřené jako diamant
Francouzská letecká dílna FLY-R ve spolupráci s francouzskou vesmírnou agenturou ONERA experimentuje s tzv. uzavřeným křídlem. Výsledkem má být letoun jménem Crystal. Uzavřené křídlo ve tvaru diamantu má několik výhod. V prvé řadě není nutné tak velké rozpětí. Díky dvěma plochám ušetří konstruktéři několik metrů šířky stroje. To se hodí jak při letu, tak na zemi.
Ve vzduchu jsou spojená křídla pevnější, tužší a dávají stroji větší možnosti vypořádat se s větrem. Po přistání zase potřebuje letoun méně místa a může se vejít do hangárů pro mnohem menší letadla. Zároveň se zlepšuje i aerodynamický tah. Nakonec též slibuje kratší vzletovou a přistávací dráhu.
Crystal na hybridní pohon
Nevšední je také jeho pohon. Crystal nabízí hybridní motorové ústrojí s dvojicí elektromotorů, které ale nejsou napájené klasicky z baterií, nýbrž pomocí generátoru. Ten přímo na palubě spaluje benzin a proměňuje ho na elektrickou energii, která je ukládána do baterií.
Hybridní pohon ve spojení s uzavřeným křídlem má podle konstruktérů nabídnout nízkou spotřebu a tichý chod tam, kde je potřeba. Jedna z největších výhod elektromotorů se projeví už při samotném startu. Crystal se umí vznést na oblohu jen s pomocí elektrického pohonu. Vzlet je tak naprosto tichý a nerozléhá se na kilometry daleko.
Zatím jen dron
Letadlo Crystal uveze dva piloty a osm pasažérů. K dispozici mají být ale i jiné konfigurace. Například lze i nákladní prostor obětovat pro větší palivovou nádrž. Dolet se v takovém případě zvýší z 1000 až na 3500 kilometrů. To by z Česka stačilo na výlet na Kanárské ostrovy, které leží u severozápadního pobřeží Afriky.
Letoun tak může na rozdíl od čistě elektrických strojů, které nedovedou převézt více lidí a brzy jim dojde šťáva, nabídnout unikátní řešení využitelné i dnes. Nechme se překvapit, kdy ho francouzští inženýři ukážou na vlastní oči.
FLY-R Crystal
Délka: 12,4 m
Šířka: 12,3 m
Hmotnost: 3500 kg
Max. rychlost: 500 km/h
Max. doba letu: 3 hodiny
Pohon: 2x elektromotor
Dolet: 1000 km
Tvary křídla letadla
Přímé křídlo
Přímé je to nejčastější křídlo, které můžete na letadlech vidět. Je kolmé k trupu a má hned několik výhod. V prvé řadě je jednoduché na výrobu, takže je levné a nabízí dobré letové vlastnosti. Naopak vyšším nárokům na výkon nedostačuje. Proto ho najdete hlavně na menších civilních strojích, ale třeba i na podpůrném stíhači A-10 Thunderbolt II.
Šípovité křídlo
Letouny s křídlem ve tvaru šípu mají skvělé aerodynamické vlastnosti. Bohužel mají horší vlastnosti při nízkých rychlostech. Používají se tak hlavně u strojů určených pro rychlejší let. Pokud zkosení šípu směřuje dozadu jako na B-52 Flying Fortress na obrázku, říká se mu křídlo s kladným šípem.
Delta křídlo
Křídlu ve tvaru trojúhelníku se říká delta. Využívá ho většina nadzvukových letadel, takže ho uvidíte hlavně na stíhačkách. Třeba i u nás na Saab JAS-39 Gripen. Ve světě civilního letectví měl křídlo delta třeba Concorde nebo jeho sovětský protějšek Tupolev Tu-144.
