Pokrok ve výpočetní technologii je bytostně spjatý se zmenšováním základních stavebních součástek - tranzistorů. Čím více se jich vejde na jeden křemíkový čip, tím je elektronika rychlejší a úspornější. Nová architektura od IBM předznamenává dobu, kdy v útrobách počítačů začne být těsno dokonce i atomům.
Rychlejší a úspornější elektronika
Nový výrobní postup využívá extrémní ultrafialovou litografii (EUV) se zkrácenými vlnovými délkami. Na plochu, která se vejde doslova za nehet, dovoluje umístit až 50 miliard tranzistorů. Pro srovnání: v roce 1985 se čip i386 vyráběl technologií 1000 nanometrů a počet tranzistorů v integrovaných obvodech se počítal řádově ve statisících.
Čip od IBM
Oproti současné technologii výroby na úrovni sedmi nanometrů (7nm) by novinka měla přinést až o 45 procent vyšší výkon a nadpoloviční úsporu energie. To se příznivě projeví ve všech výpočetních systémech, od mobilních telefonů, které nebude potřeba tak často nabíjet, až po umělou inteligenci do aut a vesmírných projektů. Sériová produkce se však nevyhne zpoždění.
Miliardové investice
Z pásů začnou inovativní čipy sjíždět pravděpodobně až v druhé polovině desetiletí. Továrny, kterým vývojářské centrum IBM licencuje výrobu, totiž teprve zavádějí výrobu 5nm obvodů a přechod na nový postup si vyžádá miliardové investice do strojů i personálu.
Význam nové technologie tkví prozatím v poznání, že stále ještě můžeme tranzistory zhušťovat, byť jde o čím dál komplikovanější proces žádající nové přístupy, například takzvanou 3D konstrukci.
Horizont technologie
Kvůli odlišným pracovním postupům je stále ošemetnější měřit pokrok pouze v nanometrech, přesto není pochyb, že se miniaturizace znovu přiblížila k fyzikálním limitům na atomární úrovni, kde již elektroniku negativně ovlivňují kvantové jevy.
Vzdálenější budoucnost výpočetní techniky se neobejde bez zcela nových struktur a materiálů. To už ale místo elektronů budou nejspíš v „žilách" počítačů kolovat fotony.
