Technologie, která je základem současného systému mobilních telefonů se nazývá buňková (celulární). Celá síť je rozdělena podobně jako včelí plást na řady buněk.
Celulární technologie byly vynalezeny již ve 40. letech 20. století, kdy inženýři pracující v AT&T vyvinuli buňky pro základnové stanice mobilních telefonů. Úplně první mobilní telefony vlastně vůbec nebyly mobilní telefony. Jednalo se o obousměrné vysílačky, které umožňovaly lidem spolu komunikovat.
Generace 0
První mobilní sítě se proto nespoléhaly na základové stanice s oddělenými buňkami (a signál předávaný z jedné buňky do druhé), ale zahrnovaly výkonnou základovou stanici pokrývající mnohem širší oblast. Stejně jako dnešní vysílače.
S prvním ručním hromadně vyráběným mobilním telefonem přišla společnost Motorola 3. dubna 1973. Zařízení vážilo 1,1 kg. Mobilní telefony z této doby, jsou označovány jako 0G nebo mobilní telefony nulté generace (Zero Generation).
Zatímco dnes většina mobilních telefonů spoléhá na technologii 4G nebo 5G a v letošním roce by dokonce měly být vypuštěny na oběžnou dráhu dva testovací 6G satelity od firmy Huawei.
První SMS
Vůbec první SMS na světě byla odeslána až 3. prosince 1992 do Velké Británie. Tehdy 22 letý Neil Papworth byl vývojářem telekomunikačního dodavatele, který měl za úkol vyvinout službu zasílání zpráv pro Vodafone. Textová zpráva zněla „Veselé Vánoce“ a byla odeslána Richardovi Jarvisovi, tehdejšímu řediteli společnosti Vodafone, který si užíval vánoční večírek v kanceláři.
O rok později, v roce 1993, představila Nokia funkci SMS, která signalizuje příchozí zprávu výrazným „pípnutím“. Zpočátku měly textové zprávy limit 160 znaků. První uživatelé tak vynalzeli tzv. text speak ( „txt spk“ – textové zkratky), jako je LOL (směje se nahlas) nebo PLS (prosím) a emotikony - symboly vytvořené z klávesových znaků, které znázorňují emoce.
Ty se později staly inspirací pro vytvoření prvních emoji (postavy symbolizující emoce a představy o věcech). V roce 1999, sedm let po první Neilově SMS zprávě, mohly být SMS konečně vyměňovány i mezi více sítěmi, což vedlo k jejich ještě větší popularitě.
Mobilní Česká republika
V letošním roce uplyne 30 let od spuštění první tuzemské mobilní sítě. Jednalo se o analogovou mobilní síť NMT (Nordic Mobile Telephony) od společnosti EuroTel a tehdejší dva vysílače pokrývaly signálem pouze Prahu, část středních Čech a Brno.
Přenosný telefon tehdy vážil 4,5 kilogramu a stál 60 tis. Kč (průměrný plat činil v té době cca 3.800,- Kč). Minuta hovoru stála 20 korun a kromě odchozích hovorů se platilo i za hovory příchozí.
Velkou změnu přinesla až první digitální síť GSM. Ta byla v ČR spuštěna v roce 1996, kdy také skončil monopol EuroTelu a na trhu se objevil konkurenční poskytovatel služeb společnost RadioMobil se sítí Paegas (předchůdce dnešního T-Mobilu).
Během jednoho roku, také díky předplaceným kartám a dotovaným telefonům, se zvýšil počet mobilních telefonů čtyřnásobně a ke konci roku 1998 překročil počet mobilních uživatelů milion. Na jaře v roce 2000 přišel na český trh poslední mobilní poskytovatel – Český Mobil se sítí Oskar (dnes už ho spolkl nadnárodní Vodafone).
Není mobil jako mobil
Pár zajímavostí na závěr. Zapomeňte na barevné dotykové displeje. První přenosné telefony připomínaly spíš vysílačku a nosily se přes rameno. U nás se nabízela Nokia Talkman, která vydržela ve standby režimu 10 hodin a bylo s ní možné uskutečnit hovor v délce 30 min. než se baterie vybila.
První mobilní telefony měly jednořádkové, osmiznakové, jednobarevné displeje – podobné jako má levná kalkulačka.
První telefonní čísla nebylo vůbec možné do telefonu ukládat. K tomu sloužila pouze SIM karta. Nejdříve byla schopná pojmout 10 kontaktů, později až 100. A každý takový telefon byl vybaven malou výsuvnou anténou.
